Ukrajinský prezident Petro Porošenko nabídl vzbouřencům po jejich půlročním povstání zvláštní zacházení, širokou správní autonomii, těsné vztahy s Ruskem a beztrestnost. Příslušný návrh zákona, který má v úterý projednat kyjevský parlament, po úvodním chladném přijetí slíbili separatisté „prostudovat“.
Zvláštní samospráva, ruština, amnestie
Takzvaný zvláštní systém samosprávy má být zaveden v „zóně protiteroristické operace“, jinými slovy v částech Doněcké a Luhanské oblasti, jež se během téměř půlročního povstání dostaly pod kontrolu separatistů. Součástí zvláštní správní úpravy mají být mimořádné komunální volby, které by se měly konat 9. listopadu. Pravomoci zastupitelů zvolených v těchto volbách nesmějí být předčasně ukončeny. Zvláštnímu režimu má být podřízeno také jmenování prokurátorů a soudců. Oblasti budou moci užívat ruštinu, na stole je amnestie.
Povstalci na Donbasu nejprve návrh ukrajinského zákona odmítli. Možnost listopadových komunálních voleb nevylučují, nechtějí ovšem, aby se na jejich pořádání jakkoli podílel Kyjev, napsala agentura Interfax. Doněcký „vicepremiér“ Andrej Purgin byl ale později ve svém odsudku zdrženlivější. „Čekáme na text zákona, prostudujeme ho. Doufáme v mírové urovnání,“ řekl ruské agentuře ITAR-TASS.
Šance na mír komplikují pokračující přestřelky v Doněcku, který je od víkendu prakticky trvale pod palbou z děl a granátometů. Za posledních 24 hodin tam podle ukrajinské armády padlo šest civilistů, dalších 11 mrtvých je hlášeno z nedaleké obce Kirovske. Na porušování příměří dnes upozornila i mise pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.
Méně ruského plynu
Polsko a Slovensko dostávaly v pondělí z Ruska už šestý den snížené dodávky plynu. Slovensku stále chybí asi deset procent nasmlouvaného objemu, Polsku ještě více. Podle provozovatele slovenských plynovodů Eustream se dnes dokonce dodávky na Slovensko propadly na nejnižší úroveň za nejméně tři roky a proti minulému týdnu klesly o zhruba 17 procent.
Rusko oznámilo, že příští rok vytvoří protikrizový fond, aby pomohlo společnostem zasaženým západními sankcemi. Ve fondu, který vznikne z peněz určených pro penzijní fond a z některých přebytků v letošním státním rozpočtu, má být několik miliard dolarů. Ruský premiér Dmitrij Medveděv zároveň uvedl, že vláda začne poskytovat státní záruky na kontrakty v obranném průmyslu, a to až na dobu pěti let.
Rubl na rekordním dně
Ruský rubl klesl na nové rekordní minimum k americkému dolaru. Ruskou měnu srážejí obavy spojené s možnou odpovědí Ruska na nové západní sankce. Už ve čtvrtek a v pátek rubl překonal březnové minimum 37 rublů za dolar, když jej v těch dnech podkopaly nejnovější západní sankce proti Rusku. Dnes se kurz měny propadl až na 38 rublů za dolar. K euru ruská měna oslabovala zhruba o 0,6 procenta na 49,22 rublu za euro.
Propad ukrajinské ekonomiky
Značné problémy má ukrajinská ekonomika, která by mohla v letošním roce klesnout asi o šest procent, řekl ukrajinský ministr financí Oleksandr Šlapak. Může za to již několik měsíců trvající konflikt se separatisty na východě země. Příští rok by však ekonomika podle ministra mohla vykázat růst o dvě procenta, pokud se podaří parlamentu přijmout balík nových daňových zákonů.
Návrh daňových změn, které mají podle Šlapaka podpořit růst, by vláda měla předložit parlamentu ještě tento týden. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk řekl, že balík bude zahrnovat změnu sazby daně z příjmů, sociálních daní a daně ze zisku firem.
Porošenko zřejmě vítězem voleb
Strana ukrajinského prezidenta Blok Petra Porošenka je velkým favoritem říjnových mimořádných parlamentních voleb, v nichž by mohla získat přes 45 procent hlasů. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění společnosti Socis, který dnes zveřejnila ukrajinská média. K hlasovacím urnám půjdou Ukrajinci 26. října.
Porošenkův blok vznikl v srpnu přejmenováním dřívějšího politického hnutí Solidarita, které nynější prezident vedl. Změna názvu podle expertů vynese nepochybně této politické formaci nemálo hlasů, protože jméno oblíbeného prezidenta stoupence přitahuje.
Porošenko letos s převahou zvítězil v prezidentských volbách, když vyhrál hned v prvním kole. Podle dnes zveřejněného průzkumu má jeho blok naději až na 45,7 procenta hlasů, v neposlední řadě i díky tomu, že uzavřel volební koalici s hnutím UDAR kyjevského starosty Vitalije Klička. Ten stranickou kandidátku vede.
Druhé místo podle průzkumu patří Radikální straně populistického ukrajinského poslance Oleha Ljaška, která v minulých parlamentních volbách v roce 2012 získala jen jedno procento hlasů. Nyní ji průzkum přisuzuje 13,7 procenta. Strana se tím řadí na druhé místo, ale za Porošenkovým blokem zaostává o víc než třicet procentních bodů. V květnových prezidentských volbách byl Ljaško třetí s 8,3 procenta hlasů. Podle některých médií je tento politik napojen na ukrajinského oligarchu Dmytra Firtaše.
Třetí v průzkumu překvapivě figuruje strana Občanská pozice bývalého ministra obrany Anatolije Hrycenka. Strana, která v éře proruského prezidenta Viktora Janukovyče v parlamentu úzce spolupracovala s proevropskou opozicí, má šanci získat 8,1 procenta hlasů. Hrycenko byl v květnových prezidentských volbách za Ljaškem čtvrtý se ziskem 5,4 procenta hlasů.
Zhruba stejné procento hlasů má podle průzkumu šanci získat i strana Vlast expremiérky Julije Tymošenkové. Strana je oslabena „dezercí“ několika klíčových politiků včetně nynějšího premiéra Arsenije Jaceňuka nebo šéfa parlamentu Oleksandra Turčynova. Ti vytvořili koncem srpna novou stranu Lidová fronta, která ale v průzkumu skončila až pátá těsně nad pětiprocentní hranicí pro vstup do sněmovny.
Dřívější vládní Strana regionů se rozhodla voleb nezúčastnit s odkazem na faktický válečný stav na východě země. Podle ukrajinských sociologů by strana neměla šanci na výraznější výsledek už jen proto, že značnou část své voličské základny má v oblastech kontrolovaných separatisty. Ti nehodlají na svém území volby připustit. Ukrajinští komunisté ani radikální nacionalisté podle průzkumu velké zisky očekávat nemohou.
