AKTUALIZOVÁNO – Zpřesněný odhad potvrdil výsledky předběžného odhadu českého hrubého domácího produktu. Podle dnešních údajů Českého statistického úřadu byl HDP v 1. čtvrtletí o 1,3 % vyšší než v předchozím čtvrtletí a meziročně se zvýšil o 2,9 %. K růstu české ekonomiky přispěla zahraniční i domácí poptávka.
Podle ekonoma skupiny Roklen Michala Šoltése je rychlý růst domácí ekonomiky tažen především spotřebou domácností a pozitivní efekt zahraničního obchodu. Silná domácí spotřeba odráží vysoký optimismus domácností. Vinou nízké nezaměstnanosti na trhu práce spotřebitelné nečelí takové nejistotě ztráty zaměstnání. Podobně pozitivní vliv na růst domácí spotřeby má robustní růst mezd. Za přebytkem zahraničního obchodu stojí především dobré výsledky vývozu automobilů.
„Rizikem však nadále zůstane nedostatek volné pracovní síly především v průmyslu. Data zatím nenasvědčují, že by mělo dojít k uvolnění podmínek na trhu práce v dohledné době. Poměr nezaměstnaných by měl v následujících měsících atakovat hranici 4 procent a poslední data ukazují i rekordní počet volných pracovních míst,“ uvedl Šoltés.
Rychlejší než očekávaný růst bude mít podle něj tendenci udržet inflaci nad dvěma procenty. „Na to by měla reagovat monetární politika zpřísněním měnových podmínek, a to buď silnější korunou nebo zvýšením úrokových sazeb. Dobrá data o kondici české ekonomiky tedy přibližuje datum zvýšení úrokových sazeb,“ dodal Šoltés.
„Celkově v roce 2017 očekáváme meziroční tempo růstu české ekonomiky okolo 2,7 procenta. Kromě růstu domácí a zahraniční poptávky po českých produktech, by mělo dojít také k obnově investiční aktivity v soukromém i ve veřejném sektoru,“ uvedla analytička Raiffeisenbank Monika Junicke.
Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka se investiční aktivita po loňských meziročních propadech začíná pomalu zotavovat. I přestože za výsledky roku 2016 zaostává, očekávané zaktivnění čerpání peněžních prostředků určených pro programové období 2014-2020 investiční aktivitu zanedlouho rozpohybuje.
Hrubá přidaná hodnota (HPH) byla mezičtvrtletně vyšší o 1,3 % a meziročně o 2,5 %. Ze silné zahraniční i domácí poptávky těžila většina odvětví národního hospodářství. K meziročnímu růstu HPH nejvýrazněji přispěl zpracovatelský průmysl, tažený zejména výrobou dopravních prostředků a na ni navazujícími odvětvími. K rychlejšímu růstu přispělo také obnovení produkce v chemickém průmyslu.
HPH zpracovatelského průmyslu vzrostla mezičtvrtletně o procento a meziročně o 3,9 %. Rostla i většina odvětví služeb. V porovnání s posledním čtvrtletím loňského roku vzrostla ve stavebnictví HPH o 3,3 %, i když meziročně se stále jednalo o 4,9% pokles.
Na straně poptávky byl růst HDP v 1. čtvrtletí podpořen zejména zahraniční poptávkou a stabilně rostoucí spotřebou domácností. K meziročnímu růstu HDP přispěl zahraniční obchod 1,7 p. b. výdaje na konečnou spotřebu domácností 1,0 p.b.
Výdaje na konečnou spotřebu domácností byly vyšší mezičtvrtletně o 0,5 procenta a meziročně o 2,8 procenta. Stejně jako v předchozím roce rostly výdaje domácností zejména na předměty dlouhodobé a střednědobé spotřeby. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí se mezičtvrtletně zvýšily o 1,4 % a meziročně o 2,4 %
