Dolar se drží v mírném zisku v dolarovém indexu i proti euru. Evropské i americké výnosy rostou. Měny regionu jsou ve ztrátě, jediná koruna dopoledne zpevnila. Kurz se krátce podíval pod support 25,90 za euro, poté ale zisky mírně zkorigoval.

Pozor intervence! 3…2…1…

Centrální banky a intervenční režim. Někteří ho milují, jiní zase nenávidí. Ostatně, nejlépe o tom vypovídá české prostředí a sám „vládce“ jeho kurzového režimu. Pravdou je, že v případě zásahů na devizových trzích se v některých případech dá na možnou akci centrální banky poměrně snadno vsadit. A právě taková příležitost se aktuálně rýsuje v Dánsku.

I přesto, že se na první pohled dánský kurzový režim  neliší například od toho českého, opak je pravdou (Dánsko se řídí úrokovou politikou ve vztahu k eurozóně a občasnými zásahy, ČNB používá řízený floating s cílem dosažení 2% inflace). Co je však v obou případech společné, jsou intervence. Zatímco Česká centrální banka má stanovenou hranici na 27,00 EURCZK, její dánská kolegyně se v rámci mechanismu ERM 2 drží u centrální úrovně kolem 7,45 EURDKK s možností fluktuace +/- 2,25 %. I přesto, že se aktuální kurz dánské koruny drží ve stanovém pásmu, někteří analytici věří v brzký intervenční zásah.

Kurzové režimy: V čem jsou jiné Česko, Burkina Faso či Dánsko?

„Dánská centrální banka tento měsíc pravděpodobně zasáhne s tím, jak tamní měna posiluje vůči euru ,“ míní analytický tým švédské finanční skupiny Nordea Bank. Svůj pohled analytici odůvodňují dosažením úrovní, na kterých centrální banka zasáhla v roce 2015 (viz graf). Akce kolem 7,43 EURDKK byla tehdy vynucena spekulativním útokem na posílení dánské koruny, a to v návaznosti na nečekané uvolnění intervenčního režimu Švýcarska. Spekulanti tehdy vsadili na to, že vyjma švýcarské centrální banky by mohla svůj režim změnit i ta dánská, což se nakonec ale nestalo.

„Dánská koruna pokračuje vůči euru v procesu zpevňování,“ řekl pro agenturu Bloomberg Jan Stoerup Nielsen a Uffe Kalmar Hansen, oba analytici společnosti Nordea. „Dostáváme se tak do oblasti, ve které bude centrální banka s nejvyšší pravděpodobností intervenovat.“

V poslední době je patrné, že zájem o dánskou korunu poměrně eskaluje, což se následně projevuje na jejím posílení. Hlavním důvodem tohoto vývoje je podle analytiků rostoucí obava o možném odchodu Velké Británie z Evropské unie. Investoři se tak v návaznosti na to uchylují do bezpečnějších trhů, kam spadá právě i ten dánský.

Centrální banka Dánska používá jako svůj hlavní měnověpolitický nástroj úrokové sazby. Po většinu minulého roku se úrovně depozitní sazby pohybovala na -0,75 %. Začátkem ledna 2016 však došlo na navýšení o 10 bazických bodů na -0,65 %. Podle analytiků Nordea Bank se však nečeká, že by v dohledné době došlo na jakékoliv další změny. Výjimkou by prý byla situace, kdy by úspěšný brexit vyvolal mohutný příliv kapitálu do země. Z toho důvodu se jako možný nástroj budoucí „akce“ považují právě intervence.

Nilsen a Hansen pokračují: „Jako důsledek klesajících devizových rezerv [od března 2015 klesly o zhruba 45 %, pozn. autora] se simultánně snížil i přebytek likvidity na dánské peněžním trhu. Aby tak došlo nejen na její opětovné navýšení, ale i ke zvýšení objemu zahraničních rezerv očekáváme, že dánská centrální banka bude v dohledné době velice opatrná a připravená v okamžiku zasáhnout prostřednictvím použití intervencí.“

Aktuálně se kurz dánské koruny vůči euru pohybuje na 7,432 EURDKK.

Prosíme o Váš názor! Spustili jsme pro Vás portál Roklen24.cz v novém designu, s novým obsahem. Jak se Vám líbí? Odpovězte nám na několik otázek! Děkujeme!CHCI ODPOVĚDĚT

Newsletter