Víte, jak se liší pasivní dům od nízkoenergetického? Co všechno musí domy splňovat, aby se považovaly za soběstačné? A proč se v poslední době hodně staví z předpřipravených betonových bloků? Odpověďmi na všechny tyto otázky se budeme zabývat v následujícím článku.
Doba si žádá moderní a zdravé bydlení. Výstavba energeticky úsporných domů je čím dál aktuálnějším tématem a společnost se začíná mnohem více zajímat o kvalitu vnitřního prostředí budov, v nichž trávíme až 90 % svého času. Není tedy divu, že roste poptávka po pasivních a nízkoenergetických domech. Jaký je mezi nimi rozdíl a v čem spočívá jejich velká výhoda si popíšeme v následujících řádcích.
Rozdíly mezi pasivním a nízkoenergetickým domem
Řada lidí si myslí, že oba typy domů spojuje pouze společná vlastnost v podobě velmi nízkých nákladů na energie a vytápění. Není to ovšem pravda. Každý z domů používá k vytápění zcela jiný systém.
Pasivní dům?
Většina dnešních domů vyzařuje teplo do okolí. Pasivní dům si ovšem toto teplo velmi pečlivě chrání. Je to způsobeno velmi silnou vrstvou tepelné izolace. U pasivního domu se používá jiná (silnější) tepelně izolační vrstva než u nízkoenergetického domu. Zároveň je tato vrstva tvořena jinou otvorovou výplní, než jakou používají domy nízkoenergetické. Je ovšem velmi důležité, aby tato izolační vrstva nebyla při stavbě nijak poškozena, protože by poté mohlo docházet právě k únikům tepla. Větrání, kterým z běžného domu uniká z interiéru spoustu tepla není u pasivních domů potřeba. Tyto domy mají totiž řízené větrání pomocí vzduchotechniky s rekuperací tepla. „Okna v pasivních domech slouží také jako solární kolektor. Dovnitř propouštějí sluneční energii a mají velmi malé tepelné ztráty. Díky tomu uživatel v podstatě nepotřebuje běžný systém vytápění a postačí pouze rekuperační jednotka,“ vyjmenovává výhody pasivních domů ředitel divize Pasivních domů, Ing. Karel Havlíček.
Žít v pasivním domě ovšem neznamená pouze úsporu nákladů, ale může vás také zbavit zdravotních problémů. Rekuperační jednotka totiž filtruje vzduch a tím jej zbavuje škodlivých nečistot a prachu. Díky tomu se poté nemusíte bát plísní, bakterií, netvoří se průvan a v místnostech je stálá tepelná pohoda, ať už je tuhá zima, nebo horký letní den. Pokud jste však zvyklí uchovávat například potraviny v chladnějších místnostech domu, můžete v tomto směru narazit v pasivním domě na drobný problém. Rozdíl teplot v celém domě se totiž díky rekuperaci pohybuje mezi 3–4 stupni a potraviny tedy bude nutné skladovat například ve sklepě nebo v lednici. Více na https://alph.cz/.
Nízkoenergetický dům
Nízkoenergetické domy jsou schopny se cenově vyrovnat nákladům na stavbu klasického domu. Jejich výhoda ovšem přichází v budoucnu, kdy se stávají v nákladech na provoz domu velkou úsporou, kterou pocítíte v řádu několika desítek let.
Nízkoenergetický dům je postaven v podstatě ze stejných komponent, jako pasivní dům. Velkou nevýhodou oproti pasivnímu je však fakt, že se u něj nepočítá s rekuperační jednotkou. Díky tomu potřebuje dům daleko větší zdroj tepla, tedy klasický otopný systém. Náklady na provoz a výtop celého domu jsou tedy daleko vyšší než u domu pasivního.
U nízkoenergetických domů se spotřeba tepla při běžném provozu domu pohybuje na hodnotách nižších než 50 kWh/m2, což odpovídá zhruba čtvrtinové hodnotě oproti běžným domům. Pasivní domy ovšem spotřebují ještě daleko méně tepla než domy nízkoenergetické. Hodnota spotřebovaného tepla se u pasivních domů pohybuje okolo 15kWh/m2 vytápěné plochy. Návratnost investic do pasivního domu je tak mezi 12 – 16 lety. „Pokud vezmeme v úvahu, že se dům staví na několik desítek let i pro několik generací, tak si můžeme spočítat, že po uplynutí doby návratnosti nám bude dům ještě několik desetiletí vydělávat,“ uvádí ředitel divize Pasivních domů, Ing. Karel Havlíček.
Základem je dobrý projekt
Základem veškerého předpokladu pro to, aby dům ať už pasivní nebo nízkoenergetický dobře sloužil je bezpochyby kvalitně udělaná projektová dokumentace. Seznam činností musí být opravdu pečlivě připraven. Vše totiž závisí na kvalitním návrhu domu, který se vytváří pomocí speciálního softwaru a optimalizaci pasivních domů, včetně zhodnocení místních klimatických podmínek. Velkou roli hraje také charakter pozemku, na kterém se bude dům stavět. „Důležitá je také správná orientace domu. Většina oken by v ideálním případě měla směřovat na jih kvůli možnosti využití solárních zisků. Pouhým otočením domu totiž může vzrůst spotřeba tepla na vytápění až na dvojnásobek,“ vysvětluje Karel Havlíček ze společnosti NWT.
Pasivní dům poskytuje nejvyšší komfort ze všech forem výstavby, a to i oproti domu nízkoenergetickému. Klima je totiž v pasivním dome v průběhu celého roku jako v běžném domě na přelomu jara a léta. Pasivní dům poskytuje dokonce i vyšší komfort než nízkoenergetický dům s celoplošně instalovaným podlahovým vytápěním, které je známé velkou tepelnou setrvačností, která za slunečných dnů způsobuje u jižně orientovaných místností přehřívání.
Betonové bloky ALPH
Zlínská technologická společnost NWT, konkrétně její divize pasivní domy, staví své pasivní domy ve standardu ALPH. K výstavbě těchto domů používá prefabrikované železobetonové panely, které se vyrábí v závodě v Hulíně a následně se přivezou již hotové na samotné místo stavby. Tyto panely se poté smontují k sobě a všechny díly do sebe zapadnou jako stavebnice Lego. Díky této technologii se předejde nepřesnostem, které mohou vzniknout při klasickém betonování domu přímo na stavbě. Zároveň je díky této snadné montáži panelů k sobě možné postavit jedno patro domu za pouhý jeden den. Celá stavba poté může být připravena k nastěhování během pár měsíců.
