Argentina dnes splatila staré dluhy věřitelům, kteří po bankrotu země z roku 2002 odmítli restrukturalizaci dluhopisů s výrazným snížením jejich hodnoty. Uzavřela tím dlouholeté právní spory, které podkopávaly její ekonomiku a znemožňovaly jí přístup na mezinárodní kapitálové trhy. Vyřešení problému starých dluhů je prvním velkým úspěchem vlády pravicového prezidenta Mauricia Macriho, který nastoupil do funkce teprve loni v prosinci.
Od ledna Argentina sjednala dohody s jednotlivými skupinami zbylých věřitelů a splatila jim přes osm miliard dolarů (193 miliard Kč). Největší skupinu věřitelů vyplatila z výnosu středeční vysoce úspěšné první mezinárodní emise svých dluhopisů po 15 letech. Ta vynesla 16,5 miliardy dolarů a přitáhla celkové objednávky v rekordní hodnotě 69 miliard dolarů.
Americký soudce Thomas Griesa, který dozíral na dlouhodobý spor mezi Buenos Aires a zástupci zbylých věřitelů, splacení argentinského dluhu „s největším potěšením“ potvrdil, uvedl podle agentury Reuters soudem jmenovaný prostředník ve sporu Daniel Pollack. Soudce zároveň zrušil opatření, jímž zakázal splácení restrukturalizovaného dluhu, kvůli němuž se Argentina v roce 2014 znovu dostala do platební neschopnosti. Splácení těchto obligací by se mělo obnovit v příštích týdnech, sdělili argentinští činitelé.
„Začíná nová éra. Argentina je znovu připravena začít růst,“ napsal na twitteru argentinský ministr financí Alfonso Prat-Gay.
Argentina v roce 2002 vyhlásila největší státní bankrot v historii a většina investorů poté přijala odpis více než dvou třetin svých pohledávek. Zbylí investoři však výměnu odmítli, což vedlo k vleklým soudním sporům a k vyloučení země z mezinárodních kapitálových trhů.
Prezident Macri po svém nástupu do funkce neztrácel čas a během několika měsíců se jeho vláda dohodla i s posledními nevyplacenými věřiteli. Řešení otázky starých dluhů označila za klíč k získání investorů a k navedení třetí největší ekonomiky v Latinské Americe zpět na růstovou dráhu.
Argentina se za předešlých levicových vlád kvůli nemožnosti půjčovat si v zahraničí spoléhala na tištění peněz, což vedlo k prudkému růstu inflace a sporům o měření cenových indexů s analytiky i s Mezinárodním měnovým fondem. Země se rovněž dlouhodobě potýká s růstem rozpočtového schodku a ekonomickou stagnací.
