Ekonomické zájmy Česka poškozují špatně nastavené smluvní vztahy některých subjektů ,které ovládá stát. Dříve chyběla vůle tyto obchody kontrolovat, a tak se dál nepříznivě projevují důsledky chyb z minulých let. Bezpečnostní informační služba (BIS) o tom informuje ve zveřejněné výroční zprávě za loňský rok.
Chyby v uzavřených smlouvách se podle zpravodajců týkají například energetiky, bankovnictví či silniční dopravy. Některé smluvní vztahy byly uzavřeny před více než deseti lety. „Na hloubce problému se v mnoha případech podílel i liknavý přístup odpovědných osob v období po uzavření smlouvy, kdy jednoznačně chyběla vůle tyto obchody kontrolovat, hodnotit a případně revidovat jejich podmínky,“ uvedla BIS.
Situace často dle zpravodajců dospěla do kritického stavu, kdy bylo pro zástupce státu obtížné či nemožné problém uspokojivě vyřešit. Jako příklad zpravodajci uvedli problémy s nouzovou zásobou nafty ve skladech zkrachovalé společnosti Viktoriagruppe v německém Kraillingu. Problémy jsou podle BIS i u IT služeb. „Některé státem ovládané subjekty se staly významně závislé na svých dodavatelích,“ podotkli zpravodajci.
BIS si všímala i osob, které se na vzniku problémů podílely. Některé ukončily činnost ve státních službách a snažily se obnovit svůj vliv na chod státních subjektů. „V některých případech to byly snahy úspěšné, když tyto osoby využily svých dřívějších kontaktů a často i osobní loajality současných zaměstnanců státu. Tato skutečnost má vliv i na schopnost státu řešit existující problémy,“ uvedla BIS.
Ekonomické zájmy států podle BIS ohrožují také úniky informací. Další riziko se týká obtížného prosazování zájmů státu v akciových společnostech. „Zejména v energetice je řada případů, kdy management společnosti de facto ovládá dozorčí radu. Ta přestává plnit svoji základní roli, a stát jako akcionář tak ztrácí v obdobích mezi valnými hromadami zásadní nástroj kontroly,“ uvedla BIS.
V oblasti ekonomiky BIS také upozornila na nedostatky při vypisování veřejných zakázek, narušování hospodářské soutěže či nelegitimního lobbingu při vytváření zákonů, které se týkaly zejména energetiky a zdravotnictví.
Zpravodajci se zmínili i o problémech ve státní správě, kde často úředníci nenesli odpovědnost za svoje špatná rozhodnutí nebo byly vyváděny státní peníze do soukromých rukou. „Často byly uzavírány nevýhodné smlouvy a veřejné zakázky byly svěřovány firmám s nejasnou vlastnickou strukturou nebo byly zadávány bez výběrového řízení. Výsledkem bylo špatné hospodaření se svěřeným majetkem, kdy však nedocházelo k trestným činům a prokazování míry zavinění bylo velmi obtížné,“ uvedla BIS.
