Díky němu patří Česká republika mezi 30 zemí světa, které jsou schopny provozovat a rozvíjet tuto nejvyspělejší technologii pro výrobu elektřiny. Studoval v Paříži u Joliot-Curieových, zakládal jaderný výzkum i vysokoškolské laboratoře v Česku, působil na vysokých pozicích v Mezinárodní agentuře pro atomovou agenturu ve Vídni či ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně v Rusku. Dnes by se profesor Čestmír Šimáně dožil sta let. Vzpomínkovou akci doprovodí vernisáž dobových fotografií a odhalení pamětní desky.
K jaderné fyzice se talentovaný všeuměl, který hovořil sedmi jazyky a na potkání citoval latinské klasiky, dostal náhodou, když jej v knížce zaujala zmínka o štěpení uranu. Pak jí ale zasvětil celý svůj život. Profesor Čestmír Šimáně byl zakladatelem řady institucí spjatých s jaderným výzkumem i výukou, neúnavným propagátorem využití jaderné energie a jedním z našich prvních vyslanců v mezinárodních organizacích, včetně Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Reprezentoval republiku na mnoha vědeckých konferencích, podílel se na výstavbě jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích, pracoval na projektu jaderné elektrárny v Dukovanech, působil jako člen poradního sboru Státního ústavu pro jadernou bezpečnost a doslova do posledního dechu pracoval v laboratoři mikrotronu v tunelu pod Vítkovem na vědeckých projektech Ústavu jaderné fyziky.
„Profesor Šimáně vydobyl československému jádru ve světě zvučné jméno, na kterém naše společnost dodnes staví při získávání komerčních zakázek a navazování kontaktů s mezinárodními institucemi“, zhodnotil přínos Čestmíra Šimáně Daniel Jiřička, předseda představenstva a generální ředitel ÚJV Řež, jedné z nástupnických organizací Ústavu jaderné fyziky v Řeži, který Šimáně pomáhal v roce 1955 založit. V roli ředitele této nové výzkumné organizace Šimáně také v září 1957 spouštěl první československý výzkumný reaktor, v podstatě na staveništi, neboť ústav byl dostavěn až v roce 1960.
„Byl nepřehlédnutelný nejen díky svým hlubokým odborným znalostem a pracovnímu zápalu, ale také jako veskrze renesanční osobnost s mnoha kulturními zájmy. Svůj zápal přenesl na celé generace následovníků, z nichž mnozí dodnes pracují nebo spolupracují s Ústavem jaderné fyziky“, připomněl Ondřej Svoboda, zástupce ředitele ÚJF AV ČR. Díky Šimáněmu mohou dodnes v Česku budoucí i současní jaderníci experimentovat na různých urychlovačích (cyklotrony, mikrotrony atp.), zkoumat strukturu materiálů v laboratořích neutronové difrakce či provádět pokusy na školním reaktoru.
„Poválečné výzkumné a vývojové aktivity, ve kterých vystupuje jméno Čestmíra Šimáně, jsou široce rozkročené. V oblasti jaderného výzkumu se zasloužil nejen o odborné základy, ale byl také jedním z prvních propagátorů a popularizátorů, „tváří“ našeho oboru“, zhodnotil Milan Patrík, ředitel Centra výzkumu Řež. Sám profesor často opakoval, že vědeckou činnost nelze provozovat jen jako zálibu, ale že je potřeba neustále hledat možnosti, jak výsledky aplikovat, ať již v oblasti jádra nebo i v jiných oborech.
