Analytici společnosti Euler Hermes hodnotí celkový vývoj ve všech odvětví českého chemického průmyslu velmi dobře. Rok 2017 byl úspěšný zejména díky příznivému vývoji zahraniční i domácí ekonomiky, což se u většiny společností projevilo růstem tržeb v rozmezí necelých 5 % (u chemické výroby) až více jak 8 % (u farmaceutické výroby). Velmi dobře si vedl také gumárenský a plastikářský průmysl, který těžil z pokračující konjunktury v navazujících odvětvích, zejména v automobilovém průmyslu – tržby zde meziročně vzrostly o 6,3 %.
„Věříme, že bude dále pokračovat pozitivně i v roce 2019, třebaže situace na světových trzích ani v domácí ekonomice není růžová a objevují se nové problémy i hrozby, jimž budou naši chemičtí, farmaceutičtí a plastikářští výrobci muset čelit,“ říká Luděk Obadal, Country Manager společnosti Euler Hermes v České republice.
Chemický průmysl
Jedno z nejvyspělejších a zároveň nejrychleji se vyvíjejících odvětví českého hospodářství prošlo za poslední čtvrtstoletí řadou strukturálních změn. Jednoznačně v něm převažují velké podniky – ty v uplynulém roce tvořily 67 % tržeb, 63 % přidané hodnoty a zaměstnávaly 54 % zaměstnanců. Jeho výrobky se coby finální produkty nebo vstupní suroviny uplatňují ve všech oblastech ekonomiky a jsou těsně provázány s ostatními odvětvími zpracovatelského průmyslu jako výroba plastů a pryže, textilní průmysl, elektronický průmysl, stavebnictví, průmysl papíru a celulózy, automobilový průmysl a další. Hlavními teritorii pro vývoz i dovoz produktů chemického průmyslu zůstávají i nadále Německo a Polsko. Ve vývozu je následuje Slovensko, Maďarsko a Itálie, v dovozu jsou na dalších místech žebříčku Francie, Nizozemsko a Itálie. Komoditní obchod je uskutečňován především se státy EU.
Farmaceutický průmysl
Významně přispívá k rozvoji ekonomiky a pozitivně ovlivňuje oblasti lidského zdraví, zaměstnanosti, obchodu, výdaje na výzkum a vývoj a budování technologických kapacit. „U nás se rozhodující výrobci zaměřují, zejména z důvodů vysokých nákladů, převážně na generika – v této oblasti patří Česká republika patří ke světové špičce,“ říká Luděk Obadal. Podobně jako průmysl chemický je ten farmaceutický tvořen převážně velkými podniky, které generují 73 % tržeb, 72 % přidané hodnoty a připadá na ně 70 % zaměstnanců. Tradičně největším odbytištěm našich farmaceutických výrobků zůstalo v uplynulém roce Německo s podílem 26 %, následované Dánskem s 18 % a Slovenskem s 12 %. U dovozu v roce 2017 bylo největším partnerem opět Německo (19 %) následované Francií s podílem 9 %. V České republice investují farmaceutické firmy ročně téměř 2 miliardy korun.
Plastikářský a gumárenský průmysl
V posledních letech u nás zaznamená výrazný rozvoj a sílí jeho pozice ve zpracovatelském průmyslu. Vzhledem k těsným vazbám na automobilový, elektrotechnický, obalový a stavební průmysl, roste toto odvětví v posledních letech ve většině ekonomických ukazatelů. Většina výrobců je součástí nadnárodních koncernů a tvoří je velké podniky s podílem 64 % na tržbách, 63 % na přidané hodnotě a 51 % na počtu zaměstnanců. Druhou skupinou jsou středně velké podniky, které mají čtvrtinu tržeb a přidané hodnoty a třetinu počtu zaměstnanců oddílu. Hlavním obchodním partnerem jak ve vývozu, tak v dovozu bylo Německo. Další významná vývozní teritoria jsou Slovensko, Polsko a Francie, v dovozu pak Polsko, Čína, Itálie a Slovensko.
Výhled společnosti Euler Hermes na následující rok
Chemický průmysl ČR již delší dobu globalizovaný a ve významné míře řízený automatizovanými systémy. Je ale rovněž energeticky náročný a musí tak čelit mnoha výzvám, jako jsou silné konkurenční tlaky, zvyšování cen energií a vstupních surovin, nutnost účinnějšího využívání zdrojů a výrazné kumulativní náklady na regulaci zejména v oblasti emisí a chemické legislativy. „Pro další rozvoj českého chemického průmyslu budou klíčové investice do vědy, výzkumu a inovací. A zároveň také nastavení předvídatelného a méně složitého regulačního rámce. Výrazně se do něj promítnou i podmínky obchodování s emisemi skleníkových plynů. Významné budou inovativní lidské zdroje jako hybná síla pro Průmysl 4.0, s čímž je spojena podpora vzdělávání jako aktivního nástroje pro využívání příležitostí,“ Luděk Obadal.
Odvětví plastikářského průmyslu v ČR patří dlouhá léta k významným tahounům české ekonomiky a zpracovatelského průmyslu, hlavně díky těsným vazbám na velké odběratele, zejména automobilový, elektronický a obalový průmysl, stavebnictví, ale i na další odvětví. Toto odvětví je považováno v rámci české ekonomiky za progresivní a dynamické, a to i přes spíše převažující méně technologicky a znalostně založené aktivity (převaha komoditních plastů nad inženýrskými) v celosvětovém a evropském kontextu.
Dlouhodobým celosvětovým trendem je narůstající problém s odpady. V prosinci 2015 přijala Komise akční plán EU pro oběhové hospodářství. V roce 2017 Komise potvrdila, že se zaměří na výrobu a používání plastů a že jejím cílem bude zajistit, aby do roku 2030 byly všechny plastové obaly recyklovatelné. V červenci 2017 Čína oznámila Světové obchodní organizaci, že do konce roku zakáže dovoz 24 kategorií odpadu a recyklovatelných materiálů.
