Nad očekávání lepší data z amerického trhu práce podporují další růst výnosů na delším konci výnosové křivky. Desetiletý bond dosáhl ročního maxima na 1,62 %. Dolar proti euru po datech sílí směrem k hranici 1,1900 EURUSD. Pokles eura oslabuje měny regionu, koruna oslabena k 26,35 za euro.

ČSÚ: Česká ekonomika klesla mezičtvrtletně o 8,7 %

Podle zpřesněného odhadu klesl hrubý domácí produkt ve 2. čtvrtletí mezičtvrtletně o 8,7 % a meziročně o 11,0 %. Negativní vývoj HDP byl způsoben především poklesem zahraniční poptávky.

Zpřesněný odhad potvrdil historicky nejhorší výkon české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost[1] klesl ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 8,7 %Meziročně se HDP snížil o 11,0 %.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) byla mezičtvrtletně nižší o 9,4 %. K poklesu HPH došlo ve všech odvětvích ekonomiky, ve zpracovatelském průmyslu o 14,7 %, ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství o 17,5 % a v ostatních činnostech o 23,1 %. Meziročně HPH klesla o 10,9 %. Pokles tvorby HPH byl nejvíce ovlivněn vývojem ve zpracovatelském průmyslu (negativní příspěvek -4,6 p. b., pokles o 18,2 %) a ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (-3,8 p. b., pokles o 20,5 %). Pozitivní příspěvek zaznamenalo odvětví informačních a komunikačních činností (0,1 p. b., s růstem o 1,1 %).

Na straně poptávky byl meziroční pokles HDP ve 2. čtvrtletí ovlivněn především nižší zahraniční poptávkou, ale také klesajícími spotřebními i kapitálovými výdaji. Na meziročním poklesu HDP o 11,0 % se negativně podílela spotřeba domácností (-2,0 p. b. [2]), investiční výdaje
(-0,2 p. b.) a zahraniční poptávka (-7,9 p. b.). Pozitivně přispívaly rostoucí výdaje vládních institucí (0,4 p. b.).

Výdaje na konečnou spotřebu klesly mezičtvrtletně i meziročně o 4,8 %. Z toho výdaje domácností reálně klesly o 6,3 % oproti předchozímu čtvrtletí a o 7,6 % oproti stejnému čtvrtletí minulého roku. Oslabila především spotřeba předmětů s dlouhodobou a střednědobou trvanlivostí a výdaje za služby. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně klesly o 1,5 %, meziročně rostly o 1,8 %.

Tvorba hrubého fixního kapitálu v mezičtvrtletním srovnání vzrostla o 0,9 %, meziročně klesla o 4,8 %. Z hlediska typu aktiv posílily pouze investice do ostatních budov a staveb, největší propad zaznamenaly investice do strojů a dopravních prostředků.

Saldo zahraničního obchodu v běžných cenách se ve 2. čtvrtletí meziročně snížilo o 56,5 mld. korun na 44,1 mld. Kč, což byla nejnižší hodnota od 2. čtvrtletí 2012. Vývoz zboží a služeb mezičtvrtletně klesl o 20,7 %, meziročně o 23,3 %. Meziroční pokles vývozu byl ovlivněn hlavně obchodem s pryžovými a plastovými výrobky, se stroji a zařízeními a s dopravními prostředky. Dovoz zboží a služeb mezičtvrtletně klesl o 17,6 %, meziročně o 18,2 %. Na meziročním vývoji dovozu se významně podílel pokles dovozu ropy a zemního plynu, základních kovů, strojů a zařízení a subdodávek pro automobilový průmysl.

Z hlediska cenového vývoje ve 2. čtvrtletí dosáhl meziroční celkový deflátor HDP 4,2 %.

Objem mzdových nákladů[3] ve 2. čtvrtletí meziročně klesl o 2,3 %.

V tuzemsku bylo ve 2. čtvrtletí zaměstnáno[4] v průměru 5 340 tisíc osob. Celková zaměstnanost klesla oproti předchozímu čtvrtletí o 1,4 % a meziročně o 1,9 %. Počet odpracovaných hodin byl mezičtvrtletně o 7,8 % nižší, meziročně klesl o 10,7 %.

[1] Pokud není uvedeno jinak, jsou všechny uváděné údaje očištěny o změny cen, sezónní vlivy a nestejný počet pracovních dnů.

[2] Příspěvky k růstu HDP po vyloučení dovozu pro konečné užití.

[3] V běžných cenách, neočištěno o sezónní vlivy.

[4] V pojetí národních účtů.

Newsletter