Co nejrychlejší dokončení druhé prověrky záchranného programu pro Řecko je v zájmu všech stran. Po dnešním jednání ministrů financí eurozóny to řekl šéf této takzvané euroskupiny, nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem. Eurokomisař pro měnové otázky, daně a cla Pierre Moscovici jej doplnil, že zástupci věřitelských institucí se do Atén vracejí příští týden. On sám plánuje návštěvu koncem listopadu před další schůzkou euroskupiny, která je plánována na začátek prosince.
„Spolupráce mezi věřitelskými institucemi a řeckými úřady podle dostupných zpráv přináší výsledky,“ prohlásil Dijsselbloem. Schůzka euroskupiny plánovaná na 5. prosince bude podle něj příležitostí diskutovat rovněž o možných variantách, jak v krátkodobém horizontu pomoci Řecku s dluhovou zátěží, což připravuje Evropský stabilizační mechanismus (ESM).
„Nechci snižovat složitost toho, co je ještě na stole, ale jsem přesvědčen o tom, že dobré dohody bude možné dosáhnout poměrně rychle,“ poznamenal Moscovici.
Dijsselbloem uvedl, že Mezinárodní měnový fond (MMF) dnes opět potvrdil svou „silnou vůli“ ještě před koncem roku se do pomoci Řecku zapojit. Podmínkou MMF, který s Aténami nyní jedná samostatně, je právě dluhová úleva. Podle názoru fondu totiž třetí záchranný program tak, jak je nastaven, Řecko z problémů nedostane. Plán předpokládá do roku 2018 přebytek primárního rozpočtu Řecka 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Primární rozpočet nezahrnuje náklady na obsluhu dluhu.
Silně zadlužené Řecko se loni v létě dohodlo s eurozónou na třetím záchranném programu, v jehož rámci by mělo v průběhu tří let obdržet až 86 miliard eur (zhruba 2,3 bilionu Kč). Šéf ESM Klaus Regling dnes připomněl, že vyplaceno zatím bylo v tomto programu 31,7 miliardy eur. Naposledy bylo koncem října potvrzeno vyplacení 2,8 miliard poté, co věřitelé uznali, že řecká strana dosáhla klíčových milníků v oblasti penzijní reformy, bankovní správy, energetického sektoru a výběru daní.
Celkem už Řecko dostalo pomoc okolo 173 miliard eur. „Jsme tak daleko největší věřitel země,“ poznamenal Regling.
Krátkodobá opatření mající snížit dluhové zatížení Řecka se podle něj budou týkat například možností jak zemi snížit úrokové sazby. „Teď by ale bylo velmi předčasné sdělovat nějaké detaily,“ podotkl. Letos v květnu se ministři financí eurozóny shodli na principech zmírnění řecké dluhové zátěže v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu.
