Evropská komise ve středu představí plán na výrazné posílení a podstatně lepší koordinaci investic a možností evropského průmyslu v bezpečnosti a obraně, od bezpilotních letounů a průzkumných a zpravodajských prostředků přes vojenská plavidla až po schopnosti operovat v kyberprostoru. S plánem unijní exekutiva přichází v době, kdy členské země EU a často současně také členové NATO stále silněji vnímají potřebu zastavit propad vlastních obranných výdajů a vrátit se k jejich zvyšování.
Evropské země k úvahám o potřebě víc investovat do vlastní obrany vedou nejen horší vztahy s ruským sousedem v posledních letech, ale také opakovaně znějící hlasy z USA. Na potřebu zvýšit obranné výdaje upozorňovala evropské spojence už končící administrativa prezidenta Baracka Obamy. Jeho nástupce Donald Trump šel ale v nedávné předvolební kampani tak daleko, že zpochybnil spojenecké závazky USA vůči těm evropským členům aliance, kteří na svou obranu přispívají jen málo.
Země Evropské unie začaly o větší spolupráci diskutovat i po rozhodnutí Británie opustit EU, s plánem na prohloubení obranné kooperace společně přišly Francie a Německo. Tyto úvahy se netýkají jakési budoucí „evropské armády“, směřují například k lepšímu plánovaní společných operací pod vlajkou EU či využití už delší dobu na papíře existujících takzvaných evropských bojových skupin.
Evropská komise ve středu podle informací ČTK upozorní na to, že obranný trh v EU je zbytečně fragmentovaný a že průmysl zatím spolupracuje jen málo. Posílit by tak měl „jednotný obranný trh“, snižování duplicit, anebo větší konkurence na něm by měla napomoci účinnějšímu využívání dostupných peněz. Odpovědnost za obranu EU je výlučnou záležitostí členských států, komise ale míní, že může doplnit a podpořit jejich kolektivní snahy o rozvoj obranných schopností i evropského obranného průmyslu.
Evropská unie vydává kolektivně na obranu nejvíce peněz na světě, ačkoliv tento podíl ve srovnání s rozvojem obranného sektoru v Číně nebo Rusku klesá. Za Spojenými státy ale zaostává EU právě proto, že členské země utrácejí nekoordinovaně, pořízená technika často navzájem nespolupracuje a EU má mezery v technologiích, poznamenala komise. Evropský obranný průmysl s ročním obratem kolem 100 miliard eur (2,7 bilionu Kč) navíc v EU zaměstnává přímo či zprostředkovaně přibližně 1,4 milionu lidí.
Mezi středečními návrhy tak s velkou pravděpodobností bude vznik Evropského obranného fondu, který zmínil předseda komise Jean-Claude Juncker už v září v projevu před členy Evropského parlamentu. Podle dostupných informací by měl pomáhat jak s podporou výzkumu, tak s financováním koordinovaného rozvoje obranných schopností členských států.
