Jednička na území ČR i Evropy v poskytování spoření do zlata a stříbra, nabízeném pod značkou iiplan®, zaznamenala v prvním čtvrtletí roku 2018 meziroční nárůst objemů cílových částek ve spoření o zhruba třetinu. Objem cílových částek v 1. čtvrtletí 767 milionů korun. Ve stejném období loni to bylo 582 milionů.
Nakupovat zlato a stříbro v iiplanu® je možné již s pravidelnou platbou od 100 Kč za měsíc. Průměrná sjednaná výše spoření je však podstatně vyšší, v roce 2017 se pohybovala na hodnotě 4 500 Kč měsíčně.
„V letošním roce pozorujeme nárůst výše sjednaného měsíčního spoření. Klienti svá spoření již sjednávají v průměru na 6 600 Kč měsíčně, což je o téměř 46 % více než v předchozím roce. Nejvíce oceňují jednoduchost, flexibilitu a zajímavost produktu. Stačí nastavit dobu spoření a částku měsíčního spoření. Návrh smlouvy má klient okamžitě k dispozici a zakceptuje ho první platbou. V průběhu spoření dostává nakoupený kov přímo do svých rukou nebo si ho může zdarma bezpečně uložit v našich trezorech,“ upřesňuje Libor Křapka, výkonný ředitel IBIS InGold. Nejoblíbenějším investičním produktem je zlatá půluncová (15,55g) mince v hodnotě přes 16 000 Kč a zlatý slitek o váze 10 g v hodnotě kolem 10 000 Kč.
Ceně zlata v dolarech se v posledních měsících daří. Zlato si připsalo třetí čtvrtletní zisk v řadě, což se nestalo od roku 2011. Růst ceny zlata přichází i navzdory tomu, že Federální rezervní banka trvale zvyšuje americké úrokové sazby, což bylo asi nejdůležitější událostí uplynulého měsíce. Fed posunul sazby o čtvrt procenta do pásma 1,5 – 1,75 %.
Další růst ceny zlata je důsledkem kroků prezidenta Donalda Trumpa, který rozpoutal obchodní válku s Čínou. Investoři se proto obávají chvění na akciovém trhu, jehož důsledky zaznamenala Wall Street i světové burzy. Přední ekonomové a experti současně upozorňují, že i když geopolitické napětí v Koreji může ochabovat, jmenování Johna Boltona novým Trumpovým poradcem pro národní bezpečnost vyvolává spekulaci o možnosti tvrdšího přístupu k Íránu, což v příštím čtvrtletí pomůže některým komoditám, tedy i zlatu.
Investice do fyzického zlata v posledních několika letech nabírají na popularitě v ČR i ve světě. Drobní i velcí investoři, včetně centrálních bank, tvoří rezervy ve zlatě jako ochranu před výkyvy na trzích a před globálními riziky. „Zvyšování nákupů zlata je jasnou reakcí proti rostoucím geopolitickým rizikům a zvyšováním sazeb v USA,“ vysvětluje Křapka.
Dolar od 31. prosince ztratil téměř tři procenta a globální akcie směřují k prvnímu čtvrtletnímu poklesu od počátku roku 2016. Prognóza Fedu o vývoji americké ekonomiky vyzněla sice optimisticky, ale pozitivní očekávání se neodrazilo v počtu předpokládaných zvýšení úrokových sazeb. Fed počítá stále jen se třemi zvýšeními v roce 2018, včetně toho březnového. Mezi analytiky se začalo ihned po tomto oznámení spekulovat, co je důvodem takového opatrného postupu. Většina z nich se shodla na tom, že za ním stojí obava z obchodní války mezi Čínou a USA. Zavádění cel a dalších ochranářských opatření může paradoxně americkou ekonomiku více poškodit, než ji prospět. Proto také ihned po tiskové konferenci nového prezidenta FEDu Jeromeho Powella začalo stoupat zlato, pojistka proti nejistotě, a americké akcie klesaly. Cena zlata vzrostla až k hranici 1350 USD za unci.
Lehká nejistota se projevila i v Česku. ČNB loni vykázala ztrátu ve výši 243,2 miliardy Kč, přičemž se ztrátou ve výši 549 milionů Kč skončila také v roce 2015. Proto letos v březnu oznámila, že mění strategii. Guvernér ČNB přiznává, že ekonomika se mírně přehřívá, a jak vidíme, je tažena zejména dluhem. USA jsou dnes na federální úrovni podstatně více zadluženy, než byly před minulou krizí. A Česko směřuje k něčemu podobnému. Je nejvyšší čas začít brzdit. My doporučujeme šetřit a tvořit rezervy.
Zlato je totiž skutečně nejlepším dlouhodobým uchovatelem hodnoty a ochranou investičního portfolia. Ještě v roce 1996 stála unce zlata přes 10 000 Kč, dnes už se cena té samé unce pohybuje kolem 30 000 Kč. Pokud si tedy někdo před 20 lety pořídil unci zlata a ještě dnes jí vlastní, tak skvěle profitoval, protože její hodnota stoupla na trojnásobek.
Zajímavou informací je rovněž fakt, že se Maďarská národní banka rozhodla přesunout své zlaté rezervy z Londýna zpět na své území. Jedná se o 3 tuny zlata a jsou to veškeré zlaté zásoby, které nyní Maďarsko vlastní. Maďarsko následuje Nizozemsko a Německo, které oznámily přesun svých zlatých rezerv na svá území již dříve. Tento trend svědčí o tom, že centrální banky stále více vnímají důležitost zlatých rezerv a chtějí je mít pod vlastní kontrolou. Za poslední tři roky nakoupily přes 2 700 tun. Ve svých zásobách drží více jak 33 600 tun, tj. pětinu veškerého vytěženého zlata. Zájem o zlato je tak velký, že Kanada zdvojnásobuje svoji těžbu.
do 1 unce.
