Podle dnes zveřejněných údajů zpomalil v červenci meziroční růst cenové hladiny na 2,3 %. Inflace se tak nadále nachází v horní polovině tolerančního pásma dvouprocentního cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní se spotřebitelské ceny v červenci meziročně zvýšily o 2,2 %.
Inflace byla v červenci o 0,3 procentního bodu pod prognózou ČNB. To bylo dáno výhradně vývojem cen potravin. Ve skokovém útlumu jejich dynamiky se projevil zejména vývoj cen tradičně kolísavých položek, jako je ovoce a zelenina, který mívá výrazný, ale přitom nestálý sezónní průběh. Naproti tomu jádrová inflace v červenci výrazně vzrostla, a překonala tak očekávání ČNB. V ní se již delší dobu odráží vliv svižného růstu domácí ekonomiky a akcelerující dynamiky mezd a nově i nedávné oslabení kurzu koruny. Kombinace těchto faktorů zřejmě přispěla k tomu, že v červenci došlo v rámci jádrové inflace k citelnému urychlení růstu cen zahraničních rekreací. Prognóza vývoje regulovaných cen, cen pohonných hmot a primárních dopadů změn nepřímých daní se v červenci naplnila.
Zveřejněná data na jedné straně naznačují naplňování jednoho z dílčích rizik identifikovaných v prohlášení po srpnovém měnovém zasedání bankovní rady ČNB. Ta konstatovala, že krátkodobé riziko prognózy směrem dolů představuje výhled inflace na nejbližší měsíce v oblasti cen potravin a pohonných hmot. Na druhou stranu však nová data spíše potvrzují kvalitativní vyznění poslední prognózy ČNB. Podle ní jsou celkové fundamentální inflační tlaky silné a krátkodobě ještě dále vzrostou, zejména v souvislosti s výraznou mzdovou dynamikou v tuzemské ekonomice. Zároveň odeznívá protiinflační působení dovozních cen, do nichž se promítá nedávné oslabení kurzu koruny. V dalším období se ovšem celkové inflační tlaky zmírní v návaznosti na pokračující zvyšování úrokových sazeb, obnovené posilování kurzu a pomalejší dynamiku mezd. Na horizontu měnové politiky se tak inflace shora vrátí k dvouprocentnímu cíli ČNB. Během roku 2020 pak setrvá v jeho blízkosti.
