Pandemie nového koronaviru nás zastihla nepřipravené. Ze dne na den tak ovlivnila i do té doby kvetoucí zaměstnanost v České republice. Firmy se musely takřka ihned vyrovnat s úbytkem klientů a zakázek, pozastavenými nábory nebo dokonce se zastavením výroby. Určitým způsobem se nouzový stav dotýká celé české společnosti.
Jak se ale s nastalou situací jako firma vyrovnat? Společnosti reagovaly a reagují různě. Některá manažerská rozhodnutí však nejsou z dlouhodobějšího hlediska úplně šťastná, z jiných lze těžit hned po krizi.
- Změna pracovní pozice
Je jasné, že při omezeném vycházení z obavy šíření nákazy nového koronaviru některé profese potřebné vůbec nejsou. Ale firmy si uvědomují, že propustit celé obchodní oddělení nedává velký smysl.
„Řešením je, převést pracovníky na jinou práci. Obchodní zástupci si tak vyzkoušejí pozici třeba u výrobní linky, za pokladnou nebo jsou přesunuti do expedice. Firma je nepropustí, vydělají si peníze a po zmírnění omezení mohou znovu naskočit do svých zaběhnutých kolejí,“ říká Jan Šindelář, Experis executive lead.
- Kurzarbeit – vyzkoušeno v průběhu finanční krize
Německý výraz Kurzarbeit spočívá v tom, že firma zaměstnancům zkrátí pracovní dobu, ale ti o své peníze nepřijdou. Ušlou mzdu jim doplatí stát. Na druhou stranu zaměstnavatel garantuje, že nikoho nepropustí. To je výhodné pro obě strany, společnost si udrží svůj tým pracovníků a pomáhá tím firmě jako celku. Na druhé straně firma nepřenáší veškeré náklady na stát.
„K tomuto řešení přistoupily firmy i v krizi v roce 2008. Jedná se tedy o osvědčený způsob, jak nemuset propouštět, ale snížit náklady na zaměstnance,“ podotýká Jan Šindelář ze společnosti Experis.
- Půjčte nám své lidi
Někde pracovníci přebývají, jinde chybí. Bez práce jsou například umělci, taxikáři, číšníci, servírky, kuchaři, ale i průvodci a pracovníci z cestovního ruchu. Někteří jsou zaměstnaní, jiní provozují vlastní živnost. Možnost, jak vyřešit nepříznivou finanční situaci a na druhé straně chybějící pracovní síly, je si zaměstnance půjčit.
„Mnoho lidí přišlo o práci. Někteří jen na chvíli, jiní se budou muset po zaměstnání poohlédnout. Na druhou stranu chybí zdravotní sestry, skladníci, pokladní, skladníci a tak dále. Řešením je zaměstnance nevyhodit, ale dočasně si je půjčit z jiné firmy,“ přibližuje Šindelář.
- Propouštění
Firmy přicházejí o peníze. Zakázek je méně, nebo dokonce žádné. Jak osekat firemní rozpočet, je jasné. Jako první se většinou sahá na benefity pro zaměstnance, občerstvení a další věci, bez kterých se všichni obejdou. To však mnohdy nestačí. Na řadu tak v nemálo případech přichází propouštění zaměstnanců. První jdou obvykle na řadu externisté, lidé ve zkušební době, nebo se nepřijmou ti, kteří měli záhy nastoupit. Jenže o místo se právem obávají i manažeři a klíčoví zaměstnanci.
„Propustit kvalitní a loajální zaměstnance není nejlepší recept na krizi. Nouzová opatření skončí a vítězit budou napříč byznysem ty firmy, které ve svém oboru dokážou podat nejlepší výkon. To půjde těžko, když klíčový pracovníci budou působit v konkurenční firmě, nebo odpočívat na úřadu práce,“ vysvětluje Šindelář.
Nikdo nemá stoprocentně fungující recept na tuto situaci a důsledky pro pracovní trh, které vyvolává.Je pravděpodobné, že s vlivem koronavirové nákazy budeme potýkat ještě minimálně několik kvartálů. Nebuďme však pesimisti, jednou z vlastností tržní ekonomiky je schopnost poměrně rychle se vzpamatovat i ze silných ekonomických otřesů. Vzpomeňme si například na situaci v Německu a Japonsku po druhé světové válce, kdy byly tyto státy doslova v troskách.
„Důležité je nepodléhat emocím a panice a najít to nejlepší řešení s ohledem na budoucnost. Doufejme, že se brzy podaří zamezit šíření nového koronaviru a trh práce se vzpamatuje,“ uzavírá Šindelář.
