Slovenská ekonomika v loňském roce přidala 2,4 % a na začátku tohoto roku její růst akceleroval na 2,8 % (SWDA). Dobrou zprávou je, že současný růst je výrazně podpořen investicemi, které se od druhého čtvrtletí loňského roku staly největším přispěvatelem mezikvartálního růstu. Také jsme zaznamenali slušný růst spotřeby domácností a vládních výdajů. Čisté exporty nepřinesly žádný výrazný příspěvek a zásoby působily negativně. Celkově je ekonomický obrázek Slovenska příznivý, protože investice pomáhají zvyšovat potenciální růst ekonomiky. Jsou také jedním z důvodů vyšších dovozů, protože, stejně jako domácí spotřeba, jsou velmi importně náročné.
Dynamika zahraničního obchodu se minulý rok výrazně snížila. Celková bilance se sice zlepšila, ale to bylo hlavně v důsledku klesajících importů částečně způsobených propadem cen komodit. Bilance očištěná o komodity se zhoršila, což je špatná zpráva. Pokračuje v tom i tento rok. Domníváme se, že oživení v eurozóně zvýší poptávku po dovozech slovenských průmyslových výrobků a pomůže tak oživit exportní aktivitu. Na druhé straně rostoucí domácí poptávka navýší dovozy. Celkově nepředpokládáme výraznou změnu bilance zahraničního obchodu, ani jeho příspěvku do HDP.
Domníváme se, že inflace se v prvním čtvrtletí již odrazila ode dna. Největším tahounem směrem dolů byly ceny pohonných hmot, které klesly o 13,1 % y/y. Pokles cen ropy také prosáknul do cen energií a tlačil dolů i regulované ceny. Desinflační tlak nízkých cen ropy bude postupně slábnout a v druhé půlce roku by měl vymizet úplně. Regulované ceny však budou inflaci stále tlačit směrem dolů. Na druhé straně bude ceny nahoru tlačit silnější domácí poptávka.
Utahování fiskální politiky bude pomalejší, než jsme původně předpokládali. Letošní deficit veřejných financí by měl dosáhnout 2,7 % a veřejný dluh zůstane bezpečně pod hladinou 55 %. Stabilizace veřejných financí tak bude dál pokračovat.
Viktor Zeisel a Jana Steckerová, ekonomové Komerční banky
