Zařazení společnosti Huawei na černou listinu prezidentem USA Donaldem Trumpem vedlo k oznámení společnosti Google, že stáhne licenci na svůj operační systém Android z chytrých telefonů vyrobených čínským gigantem. To znamená, že uživatelé s novými přístroji Huawei nebudou mít nadále možnost stáhnout si aplikace z obchodu Google Play, což by mohlo technologický kolos stát stovky milionů dolarů ročně. Analytici z Nomura Instinet napsali, že v případě „nejhoršího scénáře,“ jak se bude situace okolo zákazu Huawei vyvíjet, by Google mohl přijít o částku mezi 375 a 425 miliony dolarů za rok. Výkonný ředitel Wedbush Securities Dan Ives odhaduje, že tato suma bude blíže 150 až 200 milionů dolarů ročně.[1] (Business Insider)
Triolo (Paul Triolo, ředitel pro globální technologickou politiku ve společnosti Eurasia Group) prohlásil o situaci okolo společnosti Huawei: „Nikdo skutečně neví, jak tohle všechno skončí… ale víme jistě, že náklady odstřihnutí Huawei z globálního dodavatelského řetězce 5G budou v astronomické výši. Vstupujeme na nezmapované území.”[2] (South China Morning Post)
Omezovat vývoz amerických technologií čínským společnostem je riskantní strategie. Omezování amerického technologického vývozu navíc snižuje hospodářský výkon a počet pracovních míst ve Spojených státech, čímž trpí americká konkurenceschopnost a dochází k urychlení procesu získávání technologické nezávislosti Číny. Analýza Nadace pro informační technologie a inovace (ITIF), která se věnuje možným omezením vývozu nových technologií, ukazuje, že v závislosti na přísnosti kontrol by mohly americké firmy přijít o 14 až 56 miliard dolarů z exportních prodejů v průběhu pěti let. To by ohrozilo 18 až 74 tisíc pracovních míst. Umístění Huawei na „seznam subjektů“ bude mít významné důsledky pro americké dodavatele, kteří zajišťují přibližně jednu sedminu komponent Huawei. Z celkových 70 miliard dolarů, které společnost Huawei v roce 2018 vydala za nákup součástek, šlo zhruba 11 miliard americkým firmám včetně Qualcommu, Intelu a Micron Technology.[3] (Nadace pro informační technologie a inovace (ITIF), světová jednička mezi technologickými think-tanky)
Společnost Huawei prohlásila pro Financial Times, že rozhodnutí Trumpovy administrativy umístit firmu na svůj „seznam subjektů“ může ovlivnit až 1 200 dodavatelů ze Spojených států. Huawei přinesla USA minulý rok (2018) asi 11 miliard dolarů za nákupy součástek a služeb.[4] (Financial Times)
„Každý jeden dodavatel na celém světě začne nyní přemýšlet, jak snížit riziko, že jeho výroba bude ukončena americkým prezidentem. Všechny rozhovory, které v těchto dnech vedu s firmami v Evropě, jsou o tom, že procházejí své portfolio duševního vlastnictví a vymýšlejí, jak se amerického duševního vlastnictví zbavit, což je strašně smutné a taky destruktivní.”[5] (Herman Hauser, spoluzakladatel společnosti ARM)
Náklady obchodních válek
Podle analýzy zveřejněné tento týden Federální rezervní bankou v New Yorku mohou nově zvýšená cla na čínské zboží stát běžnou americkou domácnost 831 dolarů ročně (téměř 19 tisíc Kč).[6] (Federální rezervní banka v New Yorku)
Čtyři příspěvky vyčíslují ekonomické náklady dovozních cel a diskutují nerovnou distribuci ztrát mezi zeměmi, výrobci a spotřebiteli. Ralph Ossa odhaduje velikost ztrát ekonomického blahobytu spojených s obchodními konflikty různého rozsahu – od bilaterálního konfliktu mezi Spojenými státy a Čínou po nejhorší scénář globální obchodní války. Klíčovou myšlenkou jeho analýzy bezvýhradné globální obchodní války je, že odhadované ztráty reálných příjmů pro Spojené státy, Evropskou unii a Čínu přibližně ve výši dvou procent pro každého z těchto aktérů jsou mnohem menší než odhadované škody pro menší země jako Švýcarsko (-14%), Mexiko (-7%) nebo Kanada (-7%).
Doireann Fitzgerald se věnuje dvěma významným studiím s okamžitým dopadem na americko-čínskou obchodní válku od Amitiho a kolektivu (2019) a od Fajgelbauma a kolektivu (2019). Obě studie, poněkud překvapivě, shledávají, že dochází k úplnému přenesení amerických cel na americké dovozce. Jinými slovy, čínští vývozci, kteří nadále prodávají zboží do Spojených států i po uvalení cel, nesnížili své ceny, aby tak změkčili dopad na své zákazníky.
Tato zjištění jsou překvapivá ve světle předchozích empirických prací na téma optimálního cla a reakce cenové politiky firemního sektoru na pohyby směnného kurzu. Výzkum optimálního cla ukazuje, že vlády zavádějí vyšší cla, pakliže náklady těchto cel mohou být (alespoň částečně) přeneseny na vývozce (Broda a kol. 2008, Bown a Crowley 2013, Bagwell a Staiger 2011). Nová studie ukazuje reakci čínských vývozců na fluktuaci směnného kurzu přizpůsobením vývozních cen a přirážek podle cílové země (v měně výrobce), aby stabilizovali své ceny (v místní měně) na zahraničních trzích (Corsetti a kol. 2019). Přestože náklady cel americko-čínské obchodní války se dosud rodily zcela na straně amerických dovozců, tyto studie spekulují, že, pokud obchodní válka potrvá, vývozní ceny by se mohly začít přizpůsobovat.[7] (Středisko pro výzkum hospodářské politiky, CEPR)
Globální hlavní ekonom investiční banky Morgan Stanley, Chetan Ahya, předpovídá globální recesi, pokud Spojené státy situaci znovu vyhrotí a uvalí 25 procentní clo na zbývající čínský import, který dosud není předmětem sankce a který má hodnotu přibližně 300 miliard dolarů. Podle Ahyi pouhý pohled na přímé dopady tržních tlaků na HDP znamená riskovat vážné podcenění skutečných nákladů těchto cel na principu „oko za oko, zub za zub.[8] (Financial Times)
[1] Business Insider, May 24 2019, A Wall Street firm figured out how much money Google will sacrifice by cutting off Huawei. https://www.businessinsider.com/wall-street-estimates-google-lost-revenue-huawei-ban-2019-5?r=US&IR=T
[2] South China Morning Post, May 30 2019, Inside Donald Trump’s blacklisting of Huawei: China hardliners prevail in battle between two White House camps. https://www.scmp.com/news/china/diplomacy/article/3012504/inside-donald-trumps-blacklisting-huawei-china-hardliners
[3] Information Technology and Innovation Foundation, May 23rd 2019, Why Limiting U.S. Tech Exports to Chinese Companies Like Huawei Is a Risky Strategy. https://itif.org/publications/2019/05/23/why-limiting-us-tech-exports-chinese-companies-huawei-risky-strategy?mc_cid=ab3927b553&mc_eid=1f9d73ed15
[4] Financial Times, June 3rd 2019, How blacklisting affects the inside of a Huawei smartphone. https://www.ft.com/content/97230708-8390-11e9-9935-ad75bb96c849
[5] Daily Mail, June 2nd 2019, Huawei row will damage British tech giant Arm, says founder and computer industry icon Hermann Hauser. https://www.dailymail.co.uk/money/markets/article-7095965/Huawei-row-damage-British-tech-giant-ARM-says-founder-Hermann-Hauser.html
[6] Liberty Street Economics, May 23 2019, New China Tariffs Increase Costs to U.S. Households. https://libertystreeteconomics.newyorkfed.org/2019/05/new-china-tariffs-increase-costs-to-us-households.html
[7] Crowley, M A (2019), Trade War: The Clash of Economic Systems Threatening Global Prosperity, CEPR Press. https://voxeu.org/article/trade-war-clash-economic-systems-threatening-global-prosperity-new-ebook
[8] Financial Times, June 3rd May, The True Cost of Trade Wars. https://ftalphaville.ft.com/2019/06/03/1559545796000/The-true-cost-of-trade-wars/
