Americké inflační překvapení se nekonalo. Srpnová inflace ukázala další růst, který byl však ve srovnání s tržním konsensem slabší. Dolar v návaznosti na to oslabil, podporu naopak získala zejména riziková aktiva, v čele s akciemi.
Srpnový výsledek americké inflace ukázal meziroční zpomalení tempa růstu z 5,4 % na 5,3 % a meziměsíční z 0,5 % na 0,3 %. Jádrová inflace přitom zpomalila ještě více, a to meziročně z 4,3 % na 4 % a meziměsíčně z 0,3 % na 0,1 %. Tržní konsensus pracoval u celkové inflace s 5,3 % a 0,4 %, u jádrové s 4,2 % a 0,3 %
Z jednotlivých složek rostly meziměsíčně ceny potravin a energií. Pokles byl naopak pozorován u předchozích „pandemických tahounů“, jako jsou ojetá auta či ceny v dopravních službách.
V rámci spolupráce finanční skupiny Roklen a brokerské společnosti XTB, která pohyby hlavních trhů v návaznosti na klíčová data sleduje na pravidelné bázi, přikládáme odkaz na záznam živého komentáře analytika Stanislava Viktorina.
Proinflační tlaky zůstávají v největší ekonomice nadále silné. I proto bude dalším krokem amerického Fedu utažení měnověpolitické podpory v podobě zahájení procesu snižování tempa nákupů aktiv. Rozhodnutí o tzv. taperingu by mohlo přijít už na zářijovém zasedání měnového výboru, které je naplánované na příští středu.
Poslední komentáře představitelů Fedu potvrdily, že podmínky taperingu v podobě „významného posunu směrem k cíli cenové stability“ bylo již dosaženo. V oblasti významného posunu k cíli plné zaměstnanosti sice americká ekonomika lehce „zaostává“, příští měsíce by však dle předpokladů měly přinést další zlepšení.
Nic by tak nemělo bránit tomu, aby Fed zahájil snižování tempa nákupů ještě letos. Pokud se tak nestane již na zářijovém zasedání, dalším možným termínem bude listopadové setkání. Druhému zmiňovanému termínu by nahrávala i absence aktualizované prognózy. Trhy by se tudíž mohly soustředit primárně na detaily taperingu, tj. na jeho načasování a tempo.
