Důvěra v tuzemskou ekonomiku se v lednu ve srovnání s předešlým měsícem mírně snížila zejména z titulu slabší důvěry mezi spotřebiteli, kde se citelně zvýšily obavy ze zhoršení ekonomické situace. Důvěra mezi domácnostmi se tak začátkem roku dostala na nejslabší hodnotu od konce roku 2014. Důvěra mezi podnikateli zhruba stagnovala, jelikož pokles důvěry v průmyslu vykompenzovala vyšší důvěra ve službách a obchodě. Celková důvěra v tuzemskou ekonomiku se tak dostala na nejnižší úroveň od května 2014.
Důvěra domácností vzhledem k negativním zprávám přicházejícím ze zahraničí v průběhu minulého roku postupně klesala a v loni se v průměru dostala na úroveň roku 2015. Navzdory uvedenému vývoji však zůstala spotřeba domácností nadále příznivá a patřila mezi hlavní tahouny růstu tuzemské ekonomiky. Lednový pokles důvěry domácností je poněkud překvapující, vzhledem k tomu, že obavy z vývoje světové ekonomiky se začaly na přelomu roku zlepšovat. Je ale možné, že domácnosti na tento obrat k lepšímu zareagují až s určitým zpožděním. Pokles důvěry byl ale tažen především obavami ze zhoršení ekonomické situace, nicméně obavy domácností z jejich vlastní finanční situace či z růstu nezaměstnanosti se nezměnily. To znamená, že jejich spotřebitelský sentiment by se také nemusel zhoršit a spotřeba domácnost by tak měla dále tuzemskou ekonomiky táhnout, ač nepatrně méně. Obavy z růstu cen setrvaly na prosincové hodnotě (viz dále).
Důvěra mezi podnikateli v lednu nepatrně klesla. Mírné zlepšení důvěry v průmyslu z prosince se v lednu korigovalo, zvýšila se však důvěra ve službách a obchodě, což pokles průmyslové důvěry vykompenzovalo. Celková důvěra podnikatelů je tak na nejslabší hodnotě od začátku roku 2014. Nicméně například ve váhově významných službách je pokles důvěry dán spíše obavami z budoucnosti, zatímco hodnocení současné situace zůstává relativně pozitivní.
Co z toho plyne: Dnešní indikátory důvěry prozatím neodráží obecné zlepšení globálního sentimentu na přelomu roku z titulu uzavření dohody mezi Spojenými státy a Čínou. Zmíněné zlepšení globální nálady však bylo v posledních dnech narušeno obavami z šíření koronaviru, který by tak mohl narušit mírné oživení čínské a tudíž i globální ekonomiky. To je patrně hlavní vysvětlení propadu tržních sazeb a akciových indexů v posledních dnech. Také koruna z toho důvodu opět oslabila zpět nad hranici 25, 1 Kč za euro a tržní sázky na možný růst sazeb ze strany ČNB se také citelně snížily. Z našeho pohledu je však jedno opatrné zvýšení sazeb ze strany ČNB v první polovině letošního roku stále možné, ačkoli se bude odvíjet od přicházejících dat nejen z tuzemské ekonomiky, ale i ze zahraničí. Dnes zveřejněné indikátory důvěry možnou reakci ČNB podporují i z toho důvodu, jak se vyvíjí obavy spotřebitelů z růstu cen, což ČSÚ sleduje právě v rámci zmíněných indikátorů důvěry. Jak naznačuje graf 2, za celý minulý rok se dostal indikátor obav z růstu cen mezi domácnostmi na svou nejvyšší hodnotu v historii časové řady, tj. za bezmála dvacet let. A vzhledem k dalšímu zdražování plynoucímu i z růstu daní či cen některých potravin tento indikátor výhledově může spíše dále růst. To může být pro některé členy bankovní rady argument, proč by ČNB měla v prostředí zvýšené inflace opatrným růstem sazeb zareagovat, aby tím vyslala signál, že nerezignovala na svůj inflační cíl.
