Ministerstvo dopravy vybralo zhotovitele studie ke kanálu Dunaj – Odra – Labe. Sdružení společností Vodní cesty, Sweco Hydroprojekt a Aquatis za 22 milionů korun posoudí, zda stavba plavebního kanálu má ekonomický smysl. V tiskové zprávě to dnes uvedl úřad. Výsledná cena studie je o zhruba tři miliony nižší, než ministerstvo předpokládalo.
„Plníme tak programové prohlášení vlády. Studie ukáže, jaké by stavba z odborného hlediska měla přínosy a náklady. Pokud studie proveditelnosti pro některou z variant vyjde, mohou se dělat další kroky,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok. Posuzování vezme v úvahu náklady a přínosy plánované stavby, zároveň zhotovitel studie posoudí jednotlivé dílčí varianty trasy kanálu a vypracuje k nim mapové podklady.
Projekt na stavbu kanálu, jehož velkým zastáncem je prezident Miloš Zeman, počítá s pokračováním splavnění Labe prostřednictvím jezu v Děčíně a místním prohloubením řeky na německé straně. Dunaj by se s Odrou mohl propojit prostřednictvím splavnění řek Moravy a Bečvy. Západ republiky by se na severojižní cestu napojil prodloužením vodního koridoru z Přerova do Pardubic, kde by se napojil na Labe. Stavba by podle předběžných odhadů měla vyjít na 400 miliard korun, z čehož velkou část má podle zastánců kanálu zaplatit Evropská unie. Ta ale s financováním této vodní cesty zatím nepočítá.
Úvahy o propojení Labe s Odrou a Dunajem se objevily už ve středověku, konkrétnější plány se začaly rodit od 19. století. Blízko k realizaci měla tato vodní cesta například ve 30. letech minulého století, z rozsáhlých plánů se na českém území nakonec zrodil alespoň Baťův kanál.
České vlády se možnou stavbou kanálu zabývaly od 90. let, ovšem bez konkrétních výsledků. Současný projekt má řadu odpůrců, zejména z řad ekologů. Výhrady se ozývají i k jeho trase, jež by často kopírovala železniční či dálniční síť. Trasa kanálu je nicméně zanesena v územních plánech, a na Moravě tak blokuje rozsáhlá území pro případnou výstavbu.
