Páteční střelba v Mnichově není prvním takovým útokem se smrtelnými následky, který spáchal německý teenager. Zákony o držení zbraní se v Německu v posledních letech zpřísnily a získat licenci není tak jednoduché. Německo ale z hlediska vlastnictví střelné zbraně na obyvatele i tak zůstává na prvním místě v Evropské unii a čtvrté na světě.
Jak upozornil server listu The Guardian, v Německu je registrováno více než 5,4 milionu střelných zbraní, které jsou v soukromých rukou. V přepočtu na obyvatele je tam legálně více zbraní než v Mexiku, Rusku či Jihoafrické republice. Zdá se ale, že by pro střelce z Mnichova bylo těžké opatřit si legálně zbraň, kdyby neexistovaly závažné nedostatky v zákonech, které v Německu regulují vlastnictví.
Pokud chce někdo vlastnit poloautomatickou pistoli Glock ráže devět milimetrů, tedy takovou, jakou v pátek v Mnichově použil útočník, pak musí být starší 18 let, počkat si rok na licenci a zároveň projít psychologickými testy.
V Mnichově vraždil jediný útočník, 18letý mladík íránského původu
Případů zabití střelnou zbraní je v Německu dvakrát více než například v Británii. Ovšem tři krvavé útoky ve školách spáchané bývalými studenty – ve Winnendenu v roce 2009 s 16 mrtvými, v Emsdettenu v roce 2006, kde bylo pět lidí zraněno a útočník spáchal sebevraždu, a ve škole v Erfurtu v roce 2002, kde zemřelo 17 lidí – pomohly prosadit důležité reformy. Těm se i připisují zásluhy za to, že dohled nad zbraněmi je dnes v Německu jedním z nejpřísnějších na světě.
Díky tomu se počet vražd spáchaných střelnou zbraní výrazně snížil, ze zhruba 40 procent v roce 2000 na přibližně 13 procent v roce 2011. Střelné zbraně ale zůstávají nejběžnějším nástrojem při spáchání sebevraždy. Dva lidé z milionu jsou v Německu každoročně usmrceni střelnou zbraní. Pro srovnání: v Británii je to jeden z milionu, zatímco například ve Spojených státech 31 lidí z milionu.
Německé úřady omezují nabytí, držení a nošení střelných zbraní pouze na ty, kteří mají legitimní důvod mít zbraň. Jsou to například myslivci nebo členové sportovních střeleckých klubů. I když na mnoha místech v Německu je myslivectví a střelba stále oblíbeným koníčkem, na držení střelné zbraně nevzniká nikomu žádný nárok, jako je tomu například v USA. Existuje i zákaz vlastnit plně automatické zbraně a restrikcím podléhá i nabytí dalších typů zbraní – a zejména prodej zbraní s větší ráží mladým lidem.
Povinné – a poměrně drahé – pojištění odpovědnosti je vyžadováno po všech, kteří mají povolení nosit střelnou zbraň. Přísnými pravidly se také řídí uchovávání střelných zbraní v sejfech.
Díky reformám zavedeným v roce 2009 v reakci na masakr, který ve škole ve Winnendenu spáchal sedmnáctiletý student, vznikl federální registr zbraní. Od té doby je také možné provádět namátkové kontroly přímo doma u každého registrovaného vlastníka střelné zbraně.
Žadatelé o povolení vlastnit střelnou zbraň si teď v Německu musejí počkat celý rok, než dostanou licenci; mladí do 25 let musejí absolvovat psychologický test; a každý držitel licence, který je přistižen, že řídí pod vlivem alkoholu nebo vykazuje jakékoli známky neobvyklého chování, musí na psychologické testy také.
Německo má za sebou pestrou historii, co se týče zákonů o vlastnictví střelných zbraní. Zatímco ve 30. letech mělo dost laxní režim, po druhé světové válce neměli občané Německa povoleno soukromě vlastnit zbraň vůbec, a to až do roku 1956. Pak se pravidla uvolnila, což trvalo do 70. let, kdy vrcholily násilnosti teroristické organizace Frakce Rudé armády. Po nich se pravidla měnila znovu.
