Podnikatelské odbory: Penzijní reforma začíná odpovědnějším hospodařením s našimi penězi

Tři varianty důchodové reformy, které předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí, nejsou žádnou reformou, ale zmatečnými nápady, které poškodí podnikatele i občany, odmítají Podnikatelské odbory. Stát kvůli tragickému hospodaření vlády, která utrácí nejen vysoké příjmy státního rozpočtu díky několik let prosperující ekonomice, ale i finanční rezervy přesahující 100 miliard korun, které vytvořily předchozí vlády a které byly určeny i na nutnou změnu penzijního systému, teď nemá potřebných tři sta miliard korun, které by měl systém v příštích deseti letech navíc stát.

„Je nepřijatelné, aby nutné prostředky na změnu penzí ždímal stát z podnikatelů a firem, jenže vláda jiné cesty financování než vyšší odvody a daně nehledá,“ kritizuje šéf Podnikatelských odborů Radomil Bábek. Navíc podle něj narůstá počet lidí, kteří si na důchody nevydělají, protože nic neprodukují, jako jsou absolventi genderových studií, aktivisté, pracovníci neziskových organizací, a zvyšuje i počet lidí, kteří naopak z daní žijí, ať už jde o úředníky a další státní zaměstnance.

„Stát rozdává také prostřednictvím dotací a investičních pobídek stovky miliard korun, které pak chybějí jinde, nejen v sociální oblasti, ale i ve zdravotnictví, školství, při odstraňování ekologických škod nebo na potřebné budování infrastruktury. Celá penzijní reforma musí začít tím, že stát začne odpovědně hospodařit s našimi penězi. Zatím se Babišova vláda chová nezodpovědně, žije stylem po nás potopa, tedy na úkor našich dětí,“ prohlásil Radomil Bábek.

A ptá se, kde jsou peníze, které průměrně placený zaměstnanec odvede na svůj důchod. Podnikatelské odbory jsou znepokojeny tím, že v budoucnu nebudou nejen peníze na skutečnou změnu penzijního systému, ale ani na vyrovnávání schodku v důchodovém systému v horších časech, které po letech ekonomické prosperity nutně přijdou. A to je alarmující, protože dramaticky stoupají mandatorní výdaje, tedy ze zákona povinné výdaje státního rozpočtu. V letech 2018 až 2020 se zvyšují o 175 miliard korun na letošních téměř 900 miliard korun. A ty se budou muset vyplácet i v době nižšího výkonu ekonomiky, což bude vzhledem k neexistujícím rezervám velmi problematické.

Newsletter