Nízké úrokové sazby Evropské centrální banky (ECB) vytvářejí značná rizika pro finanční stabilitu a mohly by ohrozit solventnost bank a pojišťoven. Uvedl to dnes výbor ekonomických poradců německé vlády. ECB v rámci snahy o podporu ekonomiky a odvrácení deflace v eurozóně drží svou základní úrokovou sazbu na rekordním minimu 0,05 procenta. Depozitní sazba se dokonce nachází v záporném pásmu, takže finanční ústavy musejí za své peníze uložené u ECB platit.
V poslední době se navíc objevují spekulace, že ECB depozitní sazbu na prosincovém zasedání opět sníží ze současných -0,2 procenta. Šéf ECB Mario Draghi také signalizoval možné rozšíření kvantitativního uvolňování měnové politiky, které zahrnuje rozsáhlé nákupy státních dluhopisů.
Podle poradců německé vlády by se však ECB měla dalšímu uvolňování měnové politiky vyhnout. „Pokud zůstanou úrokové sazby v příštích letech na nízké úrovni, ohrozí to ve střednědobém výhledu solventnost bank a životních pojišťoven,“ uvedli poradci. „ECB při svém rozhodování o měnové politice nebere ohled na rostoucí rizika pro finanční stabilitu,“ dodali podle agentury Reuters.
Poradci rovněž uvedli, že americká centrální banka (Fed) by měla zahájit zpřísňování měnové politiky, protože ekonomika Spojených států se postupně zotavuje z recese způsobené finanční krizí. Předpokládá se, že Fed na prosincovém zasedání přikročí k prvnímu zvýšení základní úrokové sazby za téměř deset let. „Podle našeho názoru již Fed čekal příliš dlouho,“ prohlásil člen výboru poradců Volker Wieland.
Viceprezident ECB Vitor Constancio dnes podle Reuters uvedl, že případné zvýšení úrokových sazeb v USA by nemělo mít žádný výrazný přímý dopad na eurozónu. Dodal, že ECB zatím nerozhodla, jaké kroky na svém prosincovém zasedání učiní.
