Poslanci budou ve středu schvalovat základní parametry státního rozpočtu na příští rok, který vláda navrhla se schodkem 60 miliard korun. Na schůzi se budou dál zabývat takzvaným protikuřáckým zákonem, jenž předpokládá zejména úplný zákaz kouření v restauracích. Sněmovna by navíc měla příští týden rozjednat novelu stavebního zákona, která má zejména zjednodušit povolovací řízení.
Schůze Sněmovny bude pokračovat od úterního odpoledne. Jednací týden skončí netradičně už ve čtvrtek v souvislosti s tím, že na pátek připadá státní svátek. Pátky jsou spolu s částí střed vyhrazeny v dolní komoře pro schvalování předloh. Poslanci by tak měli podle nynějšího programu hlasovat příští týden jen o vesměs technických úpravách zákona o autorizovaných architektech a inženýrech.
Většinu středečního dopoledne by poslancům mělo zabrat úvodní projednávání návrhu státního rozpočtu. Budou schvalovat jeho příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Očekává se, že dolní komora koaliční většinou i na základě doporučení rozpočtového výboru základní ukazatele schválí. Pravicová opozice neuspěla ve výboru s návrhem, aby vláda seškrtala výdaje i deficit nejméně o 30 miliard korun. Zřejmě stejně dopadne její požadavek i na plénu. Po úvodním kole budou možné jen případné přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Jeho konečné schvalování čeká dolní komoru v první polovině prosince.
O den dříve než rozpočet budou poslanci posuzovat protikuřácký zákon, jenž omezuje i podávání alkoholu. Předloha je ve druhém čtení, v němž je možné podávat pozměňovací návrhy. Ve hře bude opět možnost zřizovat v restauracích kuřárny, kvůli jejichž podpoře dolní komora neschválila v květnu původní protikuřáckou předlohu.
Novelu stavebního zákona by měli poslanci rozjednat v úvodním kole ve středu. Nejzásadnější změnou je možnost sloučení povolovacího procesu do jednoho řízení. Do takzvaného koordinovaného povolovacího řízení by se mohlo spojit nyní oddělené územní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu stavby na životní prostředí. Opatřením by se mělo urychlit povolování stavebních projektů.
O den později by mohla Sněmovna zahájit ratifikaci pařížské klimatické dohody. Dokument stanoví, že bohaté i chudé státy se připojí k opatřením, která omezí oteplování. V roce 2020 pařížský dokument nahradí Kjótský protokol z roku 1997. Celosvětově začne dohoda platit od 4. listopadu. Ratifikoval ji už dostatečný počet zemí, které jsou dohromady zodpovědné za 55 procent globálních emisí.
