Severoatlantická aliance bude spolupracovat s Evropskou unií, ať už ta bude mít 27 nebo 28 členů. Po svém dnešním jednání s premiéry a prezidenty zemí unie to novinářům řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Zdůraznil, že po rozhodnutí britských voličů o odchodu z EU se pozice Británie v NATO nijak nemění.
Téma užší spolupráce mezi EU a aliancí bylo jedním z témat dnešního řádného summitu unie v Bruselu. Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová na něm také představila rok vznikající novou globální strategii EU pro zahraničí a bezpečnostní politiku. Všechna tato témata ale zastínilo právě britské referendum, tedy rozhodnutí Britů unii někdy v příštích letech opustit.
„Británie je dál silný a odhodlaný člen NATO,“ upozornil dnes Stoltenberg. Aliance podle něj respektuje rozhodnutí britských voličů, a je připravena s unií dál pracovat na zachování a posílení vzájemných vztahů, ať už bude Británie členem unie či ne.
Britové jsou z evropských členů aliance vojensky nejsilnější a jsou také mezi nimi zemí s nejvyššími obrannými výdaji.
NATO a EU dlouhou dobu fakticky nespolupracovaly přesto, že mají 22 společných členských zemí. Důvodem je především stále nevyřešený kyperský spor a tedy účast Turecka v NATO a Kypru v EU.
První větší operací je pomoc aliančních lodí v Egejském moři, kde mezi Tureckem a Řeckem pomáhají unii se zvládáním migrační krize, připomněl dnes Stoltenberg.
Obě organizace také podle něj navzájem doplňujícím způsobem reagovaly na ruské chování v ukrajinské krizi, kdy EU odpověděla sankcemi a NATO výrazným posílením obrany svého východního křídla.
Na blížícím se summitu NATO ve Varšavě by měla být dohodnuta užší spolupráce v oblastech jako jsou kybernetické či hybridní hrozby.
V návrhu závěrů nynějšího summitu EU stojí, že prezidenti a premiéři vyzvali k dalšímu posílení vztahů nejen ve světle sdílených cílů a hodnot, ale také kvůli bezprecedentním výzvám z jihu a východu. Cílem by proto měla být zesílená praktická spolupráce v konkrétních vybraných oblastech.
Stoltenberg dnes ale také připomněl, že NATO má v Evropě například vybudované velitelské struktury, a varoval před snahami některé činnosti zdvojovat. EU a NATO by se podle něj měly naopak doplňovat.
Bezpečnostní strategie, kterou dnes představila Mogheriniová, ale hovoří o potřebě posílit Evropskou unii jako bezpečnostní komunitu. „Evropské bezpečností a obranné snahy by měly EU umožnit konat autonomně při současném příspěvku a akcím ve spolupráci s NATO,“ stojí v dokumentu. Materiál předpokládá schopnost „Evropanů bránit Evropu“, reagovat na vnější krize a pomáhat partnerům rozvíjet jejich obranné a bezpečnostní struktury.
