V Česku vzrostl podíl lidí, kteří jsou pro zvýšení podílu jádra na výrobě elektřiny. Letos v květnu takový názor zastávalo 34 procent Čechů, zatímco před rokem to bylo o 12 procentních bodů méně. Počet zastánců dalšího rozvoje jaderné energetiky se tak po mírném poklesu v předchozích letech vrátil na úroveň roku 2012. Vyplývá to z dnes zveřejněné zprávy Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Proti zvyšování podílu jádra na výrobě elektřiny se v letošním průzkumu postavila necelá pětina respondentů. Pro zachování současného stavu se vyslovilo 37 procent dotázaných a zbytek nevěděl.
Výzkum CVVM také ukázal, že Češi většinou nemají z atomové energie strach. Malé či žádné obavy vyjádřily tři pětiny dotázaných. Střední obavy mělo 26 procent a velké devět procent dotázaných. Oproti loňskému výzkumu se letos nepatrně snížil podíl lidí, kteří v souvislosti s používáním jaderné energie pociťují malé obavy. „V podstatě lze ale konstatovat, že přes drobné fluktuace v rozložení odpovědí na použité škále je míra obav v souvislosti s používáním jaderné energie od roku 2011 poměrně stabilní a zároveň že je zřetelně nižší než v roce 1993,“ konstatuje zpráva CVVM.
Poměrně velké podpoře veřejnosti se podle aktuálního výzkumu těší plán na rozšíření jaderné elektrárny Temelín. S výstavbu dalších dvou bloků souhlasilo 51 procent dotázaných, zatímco proti se vyslovila téměř třetina a zbytek nevěděl.
Polostátní energetická společnost ČEZ zrušila tendr na dostavbu dalších dvou bloků Temelína loni v dubnu. Hlavním důvodem bylo to, že stát neposkytl na stavbu garance. Nové bloky měly být podle původních plánů dokončeny v roce 2025 a odhady nákladů se pohybovaly mezi 200 a 300 miliardami korun.
