Češi si stále pletou kreditní a debetní kartu. Mladí lidé zase přesně vědí, kolik stojí nejnovější iPhone, ale netuší, kolik zaplatí za chleba. Nejvíce finančně gramotní jsou lidé kolem 40 let. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu finanční gramotnosti, který pro Českou spořitelnu uskutečnila společnost Millward Brown.
Mladší lidé podle průzkumu teprve sbírají zkušenosti a starší naopak již ztrácejí zájem se v této oblasti vzdělávat. Míru finanční gramotnosti nejsilněji ovlivňuje dosažené vzdělání. Vysokoškoláci mají dvakrát vyšší znalosti než lidé se základním vzděláním. Podobně i lidé v domácnostech s příjmy přesahujícími 40.000 Kč měsíčně vykazují téměř dvojnásobnou míru finanční gramotnosti, než ti s příjmy do 15.000 Kč.
„Překvapivými faktory ovlivňujícími finanční gramotnost lidí je rodinný stav a pracovní status. Manželé a partneři žijící v jedné domácnosti s financemi nakládají lépe, stejně tak jsou osoby samostatně výdělečně činné zdatnějšími finančníky než lidé v placeném zaměstnání,“ uvedla manažerka výzkumu České spořitelny Lenka Korečková. Velikost města či vesnice, ve které lidé bydlí, naopak míru finanční gramotnosti prakticky neovlivňuje.
Průzkum potvrdil, že finanční gramotnost roste s věkem. Zároveň ale ukázal na to, že mladí lidé umí lépe hospodařit s penězi a také se více orientují v bankovních pojmech než v roce 2013. „Zodpovědnému hospodaření se děti musí naučit a z našeho průzkumu vyplývá, že se to učí rychle. Hlavním zdrojem informací z financí jsou pro mladé stále rodiče, ale na důležitosti výrazně nabývá škola a významnou roli začíná hrát i facebook,“ dodala Korečková.
Rodiče nadále zůstávají hlavním zdrojem financí pro mladé do 18 let, ti si pak začínají vydělávat v zaměstnání či na brigádách. „Mladí lidé si začínají přivydělávat dříve. Brigády a zaměstnáni se stávají hlavním zdrojem příjmu už pro osmnáctileté, zatímco v roce 2013 to bylo až pro jednadvacetileté,“ upozornila Korečková. Polovina mladých se dostává do situace, kdy utratila všechno kapesné. Stejný podíl má dokonce zkušenosti s půjčkou od kamarádů či rodičů. S věkem roste nejen půjčovaná částka, ale i celková doba splácení.
Znalost cen je na relativně vysoké úrovni i u mladších ročníků, ale liší se podle oblasti zájmu. „Ve větší míře než v roce 2013 děti znají cenu nejnovějšího iPhone, ale netuší, kolik stojí chleba,“ uvedla Korečková. Podobný problém existuje i u znalosti finančních pojmů. Mladí, stejně jako dospělí, mají dlouhodobě potíže vysvětlit, jaký je rozdíl mezi debetní a kreditní kartou. Zhruba polovina lidí neumí vysvětlit ani pojmy jako hypotéka, kontokorent či jaké důsledky má inflace na výdaje nebo krach banky na uložené peníze.
