Krize způsobená pandemií koronaviru přinesla tři zajímavé trendy: ve srovnání s ostatními zeměmi u nás jen nízký počet zaměstnanců zvažuje odchod ze zaměstnání a start vlastního podnikání, zaměstnanci v důchodovém věku se více obávají odchodu z práce kvůli nedostatku naspořených prostředků na stáří a firmy se začínají intenzivněji přiklánět k flexibilním formám zaměstnávání. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Workmonitor personálně poradenské společnosti Randstad.
Nejnovější statistiky ukazují, že pandemie zasáhla nejvíce lidi pracující ve velkých městech. Právě zde je totiž celých 20 % zaměstnanců navázáno na turistický ruch a služby a dostává nadprůměrnou mzdu. „Těmto lidem ze dne na den zmizela možnost výdělku, velké množství z nich proto začalo hledat práci v jiných segmentech, například v logistice. Z našeho rychlého průzkumu mezi vybranými logistickými společnostmi vyplynulo, že zhruba 30 % nově zaměstnaných lidí přišlo právě z gastro segmentu a 25 % z oblasti služeb a administrativy. Zjednodušeně řečeno, polovina nově zaměstnaných lidí se zde ocitla proto, že jejich zdroj příjmů kvůli pandemii skončil anebo byl výrazně utlumen,“ říká Alžběta Honsová, marketingová manažerka společnosti Randstad.
Vysoká spokojenost a nízký zájem o vlastní podnikání
Poměrně nízké procento Čechů (18 %) v porovnání s globálním průměrem (téměř 32 %) i okolními zeměmi našeho regionu (25-30 %) v dnešní nejisté době přemýšlí o startu vlastního podnikání. Takto nízké procento je srozumitelnější v kontextu dalších zjištění průzkumu Workmonitor, a sice že celých 73 % respondentů se cítí ve svém zaměstnání spokojeno, neboť vnímá vstřícnost svého zaměstnavatele a má pocit seberealizace. Celé tři čtvrtiny českých zaměstnanců uvedly, že se cítí být ve své současné pozici dostatečně oceňováno a ceněno a 55 % je spokojených se svým platem ve srovnání s podobnými pozicemi u jiných společností. „Celý rok 2019 byl rokem, kdy se firmy extrémně snažily pečovat o zaměstnance, dbaly na svou značku zaměstnavatele a velmi intenzivně pracovaly na interní komunikaci. Tato péče se nyní projevila ve vysoké míře spokojenosti. Samozřejmě na ní má vliv i nejistota z budoucnosti a pozvolný růst nezaměstnanosti,“ říká Alžběta Honsová. Nezaměstnanost přitom neporoste plošně, ale spíš sektorově. Nejvíce v oborech, které byly postižené okamžitě a silně jako HoReCa, letecká doprava, kultura, služby a maloobchod.
Nedostatek úspor na důchod
Aktuální průzkum Workmonitor přinesl ještě jedno zajímavé zjištění. Více než polovina (52,6 %) zaměstnanců se domnívá, že bude muset odložit svůj odchod do důchodu, protože nemají dostatek důchodových úspor. „I tento aspekt je zesílen aktuálně panující nejistotou z budoucnosti,“ tvrdí Alžběta Honsová a dodává: „V době velmi nízké nezaměstnanosti nebyl pro důchodce problém najít si brigádu a příležitost k přivýdělku. Je otázka, jak moc postpandemická krize tyto možnosti ovlivní.“
Příklon k flexibilním formám zaměstnávání
Změny lze zaznamenat nejen v chování zaměstnanců a uchazečů o práci, ale i v přístupech samotných zaměstnavatelů. Poslední dva měsíce, kdy byly firmy nuceny omezit či pozastavit svou činnost, způsobily značný příklon firem k flexibilním formám zaměstnávání. Jde jak o zesílený zájem o agenturní zaměstnance, a to i na kvalifikované pozice (tzv. bílé límečky), tak i o tzv. try & hire přístup, kde se lidé zaměstnají nejdříve prostřednictvím agentury a poté, co se osvědčí, jsou převedeni do kmene. Zejména pro nové projekty jsou pak častěji využívání externisté.
O průzkumu Workmonitor společnosti Randstad:
Průzkum Workmonitor společnosti Randstad byl poprvé publikován v Nizozemsku v roce 2003, a nyní již zahrnuje 34 zemí po celém světě. Pokrývá Evropu, Asii i Ameriku. Randstad Workmonitor vychází nově dvakrát do roka a jeho výsledky odráží lokální i globální trendy v oblasti mobility. Ty je možné díky pravidelnosti průzkumu sledovat v průběhu času. Workmonitor Mobility Index měří postoj a očekávání zaměstnanců z hlediska změny zaměstnavatele nebo práce v průběhu následujících šesti měsíců. Kromě mobility sleduje spokojenost zaměstnanců a jejich osobní motivaci. Součástí každého průzkumu je i sada tematických otázek, které zkoumají současné trendy. Výsledná data tak poskytují komplexní vhled do aktuální situace na trhu práce. Kvantitativní studie je prováděna prostřednictvím on-line dotazníku u populace ve věku 18-65 let, pracující minimálně 24 hodin týdně v placeném zaměstnání (nezahrnuje osoby samostatně výdělečně činné). Minimální velikost zkoumaného vzorku je 400 respondentů za každou zemi, pro průzkum je využíván Survey Sampling International (SSI) panel. Dotazování pro tuto první vlnu Randstad Workmonitor průzkumu 2020 proběhlo v období od 10. do 31. března 2020.
