Růst aktivity zpracovatelského průmyslu v eurozóně v září mírně zpomalil, a to navzdory snaze podniků podpořit poptávku snižováním cen. Vyplývá to podle agentury Reuters z průzkumu společnosti Markit mezi nákupními manažery.
Index aktivity v září klesl na rovných 52 bodů ze srpnových 52,3 bodu. Již déle než dva roky však zůstává nad klíčovou padesátibodovou hranicí, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity.
„Navzdory rozsáhlým stimulům ze strany centrální banky a značnému oslabení měny se zpracovatelskému sektoru nedaří dosáhnout výraznějšího tempa růstu a dokonce hrozí, že se růst opět zastaví,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Markit Chris Williamson. Dodal, že ceny, které si výrobní podniky účtují, v září klesly nejprudším tempem za sedm měsíců. To podle něj posílí obavy z deflace a zvýší tlak na rozšíření stimulačních opatření Evropské centrální banky (ECB).
Statistický úřad Eurostat ve středu ve svém rychlém odhadu uvedl, že spotřebitelské ceny v eurozóně se v září meziročně snížily o 0,1 procenta, a zaznamenaly tak první pokles za šest měsíců. Dolů je tlačí zejména levnější energie.
ECB v březnu v rámci snahy o podporu hospodářského růstu a odvrácení deflace v eurozóně spustila takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky, které zahrnuje rozsáhlé nákupy státních dluhopisů. Banka v rámci tohoto programu, který potrvá minimálně do září příštího roku, pumpuje do finančního systému měsíčně asi 60 miliard eur (přes 1,6 bilionu Kč). Šéf ECB Mario Draghi na zářijovém zasedání bankovní rady signalizoval možnost rozšíření nákupu dluhopisů.
