Šlechtová: Brexit může snížit příjmy ČR z evropských fondů

Rozhodnutí Britů o vystoupení z EU může v následujících letech spolu se změnou rozpočtových priorit EU snížit příjmy Česka z evropských fondů možná až o desítky miliard korun. ČTK to dnes v Bystročicích na Olomoucku řekla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO), podle které hlavní dopad brexitu na přísun peněz z evropského rozpočtu do ČR bude až v novém programovém období po roce 2020.

Česko má v letech 2014 až 2020 získat z evropských fondů 650 miliard korun, už teď je ale i bez započtení vlivu brexitu podle Šlechtové jasné, že peněz dostane méně. Prioritou EU je nyní především bezpečnost, čemuž jsou podle ministryně podřízeny výdaje evropského rozpočtu. „My už teď bychom byli bývali počítali, že rozpočet pro nás bude nižší. Odchodem Velké Británie bude ještě o to nižší. Nebudu spekulovat, zda se bude jednat o stovky miliard korun. Bude se určitě jednat o několik miliard, možná desítky miliard korun. Vyhodnocení ale není hotové, je to pouze předběžné číslo. Ty dopady budou dlouhodobé,“ uvedla Šlechtová.

Pokud Velká Británie skutečně odejde z EU, tak to podle Šlechtové jako první pocítí exportéři i finanční trhy. „Dlouhodobý efekt (odchodu Velké Británie z EU) bude samozřejmě i vůči budoucímu programovému období 2021 plus. Velká Británie je jedním z největším čistých plátců do rozpočtu EU a tady lze očekávat, že samozřejmě ten rozpočet bude mnohem nižší a záleží na tom, v jakých oblastech,“ uvedla Šlechtová.

MMR si podle Šlechtové nechá zpracovat vlastní analýzu dopadů brexitu. Analýzy, které hovoří o výpadku příjmů ČR z evropského rozpočtu po odchodu Velké Británie z EU v řádu desítek miliard korun, označila za předběžné odhady. „Nebudu spekulovat o žádné částce, protože to vyhodnocení není, jsou to jenom spekulativní odhady. Ale samozřejmě se nebude jednat o jeden milion korun, půjde to opravdu do několika řádů,“ podotkla ministryně.

Šlechtová chce nyní soustředit síly na to, aby brexit nepoznamenal už rozpočet na toto programové období, které skončí v roce 2020. „A pokud, tak aby dopady nebyly cítěny ze stran příjemců a žadatelů (o dotace),“ uvedla Šlechtová.

Například analytici Komerční banky již dříve uvedli, že by vystoupení Británie z EU mohlo v případě nejhoršího možného scénáře připravit Česko o 38 miliard korun z evropských fondů. Současně by úplný výpadek vzájemného obchodu a služeb mohl snížit růst ekonomiky o 1,9 procentního bodu. Podle nich je ovšem takový scénář, který počítá s úplným přetrháním obchodních vazeb a zastavením plateb Británie do unijního rozpočtu, málo pravděpodobný.

Newsletter