Slovensko mění pravidla ozdravování podniků, které se dostaly do finančních potíží. Levicový kabinet premiéra Roberta Fica tak chce zabránit vysokým ztrátám věřitelů firem v restrukturalizaci. Nově podniky po procesu ozdravení například nebudou moci volně nakládat se svým ziskem, dokud nevyplatí alespoň 40 procent svých dluhů. Vyplývá to z materiálu, který dnes v podvečer na mimořádné schůzi schválila slovenská vláda.
Debatu o změně pravidel ozdravného procesu firem zahájily finanční problémy přední slovenské stavební společnosti Váhostav-SK, která by měla většině svých věřitelů vyplatit pouze 15 procent hodnoty jejich pohledávek. Dluhy společnosti se vyšplhaly na 136 milionů eur (3,7 miliardy korun). Případ spustil také přestřelku mezi vládní stranou Směr-sociální demokracie (Směr-SD) a opozicí o tom, kdo je odpovědný za ztráty, které hrozí stovkám malých dodavatelů Váhostavu-SK. Za touto firmou stojí podle medií podnikatel Juraj Široký, někdejší šéf slovenské větve harvardských privatizačních fondů, jenž má prý blízké vztahy k Ficově straně.
„Reagujeme na požadavky praxe a do jisté míry zvýhodňujeme postavení věřitelů, kteří na rozdíl od bank nemají možnost zajistit si své pohledávky,“ řekl Fico, podle kterého se nová pravidla budou vztahovat i na probíhající restrukturalizace. I věřitel, který si svou pohledávku nepojistil majetkem dlužníka v restrukturalizaci, by měl dostat vyplaceno alespoň 40 procent pohledávky.
Stát také hodlá odkoupit pohledávky dodavatelů Váhostavu-SK za 40 procent jejich jmenovité hodnoty. „Firmy nebudou muset čekat na realizaci restrukturalizačního plánu a spoléhat se na ziskovost této firmy,“ doplnil ministr financí Peter Kažimír. Odkup pohledávek bude stát financovat ze zvláštní daně, kterou už dříve Ficova vláda uvalila na banky.
Novinkou bude také to, že o státní zakázky se nebudou moci ucházet nejen firmy v konkurzu, jak je tomu nyní, ale i společnosti během restrukturalizace.
Kromě Váhostavu-SK soudní ochranu před věřiteli loni získala i další velká stavební firma Doprastav. Stavaři na Slovensku se dostali do problémů po vypuknutí globální ekonomické krize, kdy odvětví v zemi začalo upadat. Stavební firmy pak za předchozí slovenské vlády složené ze stran pravého středu ve snaze získat státní zakázky nabízely v tendrech oproti odhadům výrazně nižší ceny. Zatímco Váhostav-SK nebo Doprastav se následně dostaly do finančních problémů, například stavební firma Skanska dokázala na východním Slovensku postavit rychlostní silnici za cenu o třetinu nižší, než původně předpokládal stát.
Podle Fica odpovědnost za nynější problémy stavařů nese bývalý ministr dopravy a šéf opozičních křesťanských demokratů Ján Figeľ, který za minulé vlády souhlasil s údajně nízkými cenami výstavby dálnic. Premiér zároveň vybídl Figeľa, aby přijal politickou odpovědnost a odstoupil z postu místopředsedy parlamentu. Nevyloučil, že v opačném případě ho poslanci vládní většiny ve sněmovně z této funkce odvolají.
Figeľ rezignovat odmítl. „Bylo to období férových a transparentních soutěží, ceny ze soutěží odpovídaly evropským poměrům,“ reagoval Figeľ. Dodal, že nenutil stavební firmy podávat nabídky s nízkými cenami.
Představitelé nynější opozice opakovaně upozornili na údajně vysoké ceny výstavby silniční infrastruktury za první Ficovy vlády, která byla v úřadu v letech 2006 až 2010. Následně se dostaly k moci strany pravého středu, které jsou nyní v opozici, a zrušily některé záměry na výstavbu dálnic prostřednictvím projektů veřejně-soukromého partnerství (PPP) z dílny první Ficovy vlády. Zakázky na výstavbu jednotlivých úseků dálnic pak začal stát zadávat ve veřejných soutěžích a výstavbu financovat i z peněz z evropských fondů.
