Evropská unie se ve čtvrtek na summitu pokusí najít kompromis, který Nizozemsku umožní ratifikovat asociační dohodu bloku s Ukrajinou. Den před začátkem poslední letošní schůzky šéfů států a vlád osmadvacítky vidí diplomaté tuto otázku jako jeden z nejkritičtějších momentů jednání, které dnes vysoce postavený unijní představitel označil za summit plný „minových polí“.
Nizozemský premiér Mark Rutte žádá záruky, že ratifikace asociační dohody s Ukrajinou není formální krok na cestě ke členství země v EU a ani unii nezavazuje k vojenské pomoci Kyjevu. Taková ujištění by měla zemi jako poslednímu členskému státu unie umožnit ratifikaci dohody EU s Ukrajinou přesto, že proti takovému kroku se letos vyslovili nizozemští voliči v právně nezávazném referendu.
Přesné znění textu na poslední schůzce v pondělí zástupci členských zemí ještě nedohodli. Šéf unijních summitů Donald Tusk je ale podle dobře informovaného představitele EU přesvědčen, že ve čtvrtek představí premiérům a prezidentům bloku řešení přijatelné pro všechny členské státy i pro Kyjev. „Selhání by byla velká prohra pro EU i pro Ukrajinu,“ poznamenal citovaný zdroj.
Tato problematika bude jedním z hlavních bodů diskuse účastníků summitu při pracovním obědě. Vrcholné jednání EU začíná tentokrát už v poledne a ne až v podvečer jak bývalo dosud zvykem. Tusk summit také naplánoval jen jako jednodenní.
Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francoise Hollande by měli kolegy seznámit s aktuálním vývojem na východě Ukrajiny a s plněním mírových dohod z Minsku. S jejich prosazením unie spojuje otázku protiruských sankcí; Rusko má podle názoru EU výrazný vliv na proruské separatisty na východě Ukrajiny.
O prodloužení protiruských hospodářských sankcí, které nyní platí do konce ledna, summit jednat nebude. Podle diplomatických zdrojů by ale končící slovenské předsednictví mělo příslušnou diplomatickou proceduru spustit zřejmě už v pátek tak, aby o prodloužení bylo rozhodnuto příští týden.
Summit se nevyhne ani vývoji v Sýrii: měl by odsoudit postup režimu prezidenta Bašára Asada a jeho spojenců v Halabu (Aleppu) a znovu naznačit možnost sankcí vůči těm, kdo porušují lidská práva a páchají válečné zločiny. Navržené závěry summitu také jasně spojují případnou evropskou pomoc s obnovou země s věrohodnou politickou transformací, na níž by se podílela i opozice.
Ještě u oběda čeká šéfy států a vlád diskuse také o migrační krizi. Potvrdit by měli funkčnost jarní dohody mezi EU a Tureckem a vyzvat k tomu, aby nyní sjednávané dohody s klíčovými africkými zeměmi přinesly v migrační oblasti co nejrychleji výsledky. Poté, co dohoda s Ankarou výrazně omezila příchod migrantů po takzvané balkánské trase, se klíčovou oblastí opět stává centrální Středomoří. Tamní počty migrantů jsou letos vyšší než loni, celkem se od ledna do listopadu do Itálie touto cestou dostalo podle agentury Frontex přes 173.000 osob.
Summit zdůrazní také potřebu podpořit libyjskou pobřežní stráž – právě neklidná Libye je nejčastějším výchozím bodem na cestě přes moře. Otázkou ale například je, zda EU rozhodne změnit svá dosavadní pravidla a pomoci nejen s výcvikem, ale také přímo s financováním těchto sil. Návrh závěrů také zmiňuje možnost, že by EU podpořila návraty zpět už těch migrantů, kteří uváznou na libyjském pobřeží.
Na summitu by se naopak podle Tuskova přání neměla probírat možnost zmrazit přístupové rozhovory mezi EU a Ankarou kvůli vývoji v Turecku, kterou v úterý otevřelo Rakousko. Podobný postoj dal najevo také europarlament, ale téma se nejspíš vrátí až na některém z lednových zasedání ministrů zahraničí.
Po obědě začne standardní jednání Evropské rady, jehož části se zúčastní generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Summit totiž bude probírat možnosti posílení evropských obranných schopností a právě spolupráci s aliancí.
V části schůzky věnované hospodářské problematice se budou premiéři a prezidenti zabývat možnosti podpory mládeže například na pracovním trhu a body souvisejícími s rozvojem unijního jednotného trhu například v energetice, službách či digitální ekonomice. Šéfy států a vlád také osloví předseda Evropské centrální banky Mario Draghi.
Na summit naváže večeře, při které se sejdou vrcholní představitelé zemí EU bez britské premiérky Theresy Mayové. Probrat chtějí, jakým způsobem povede Evropská unie vyjednávání ve chvíli, kdy Londýn příští rok na jaře skutečně v souladu s unijními smlouvami oznámí svůj zájem z bloku vystoupit. O odchodu z EU rozhodli Britové před prázdninami v referendu.
