Miliardář Donald Trump po úterních primárkách v Indianě zůstal jediným kandidátem na prezidentskou nominaci Republikánské strany, jeho cestu do Bílého domu ale značně komplikuje neoblíbenost mezi velkou částí republikánských voličů, především u žen a nebělošské populace. Podle průzkumů veřejného mínění za favoritkou na demokratickou nominaci Hillary Clintonovou i jejím sokem Berniem Sandersem zaostává Trump takovým rozdílem, který ve Spojených státech nebyl k vidění celou generaci, napsal dnes na svém webu deník Politico.
Nynější Trumpova pozice pro souboj s demokraty je tak nelichotivá, že dokonce zavání historickou porážkou. Mnozí analytici se domnívají, že propast, ve které se předpokládaný republikánský prezidentský kandidát nachází, je natolik hluboká, že z ní sám nemůže vylézt.
Ačkoli Trump prohlašuje, že Clintonovou porazit dokáže, průzkumy tvrdí opak. Například list The Huffington Post, který zprůměroval dostupné sondáže, Clintonové s podporou 47 procent dotázaných připsal vedení o sedm procentních bodů. V průzkumu televize CNN a organizace ORC, který vznikl ještě před primárkami v Indianě, někdejší první dáma USA vedla s 54 procenty o třináct procentních bodů.
Hlasování v Indianě tento týden Trump vyhrál a oba jeho zbývající protikandidáti – Ted Cruz i John Kasich – poté oznámili, že z republikánského souboje o prezidentskou nominaci odstupují.
Jednou z hlavních Trumpových překážek je skutečnost, že prostořeký realitní magnát vstupuje do závěrečného souboje jasněji vyhraněn, než poslední republikánský kandidát Mitt Romney. Politico proto soudí, že Trump má méně prostoru pro růst popularity. Zatímco Romney dokázal nakonec oslovit i dříve rozpolcené republikánské voliče, proti Trumpovi i přes jisté zlepšení stojí významný počet voličů, kteří mu hlas rozhodně dát nechtějí.
Mnozí analytici upozorňují, že i když Trump sjednotí všechny republikány, na vítězství proti demokratům to možná stačit nebude. Důvodem jsou demografické změny ve společnosti, které nahrávají Demokratické straně. To dokládá i posledních šest prezidentských voleb v USA, které co do počtu voličských hlasů s jedinou výjimkou vyhráli demokraté. Ne vždy ale kandidát s největším počtem hlasů zároveň vyhraje celé prezidentské volby – klíčové je totiž ovládnout ty státy, které mají největší počet takzvaných volitelů, kteří pak prezidenta volí.
To je případ z roku 2000, kdy největší počet hlasů získal demokrat Al Gore, ale prezidentem se stal republikán George Bush, který měl více volitelů.
