Velké firmy v Británii mají zájem na udržení země v EU

Velké společnosti působící v Británii, domácí i zahraniční, mají přirozený zájem na udržení Británie v Evropské unii a některé z nich se v minulých měsících výslovně vyjádřily proti jejímu vystoupení. V případě takového rozhodnutí v nadcházejícím referendu se obávají vyšších evropských cel na dovoz zboží, dlouhého období nejistoty a celkového zvýšení obchodních nákladů. V Británii působí bezpočet zahraničních společností z Evropy a dalších oblastí světa.

Globálně působící domácí i zahraniční firmy v Británii varují zejména před dopadem odchodu z EU na své investice a aktivity v zemi. Obávají se také změn v regulačním prostředí a toho, jak by „brexit“ dopadl na volný pohyb jejich zaměstnanců mezi kontinentem a Británií. Britové budou v referendu hlasovat 23. června.

Země EU se na celkovém objemu přímých zahraničních investic v Británii podílely předloni 48 procenty, což představovalo téměř půl bilionu liber (173 bilionů Kč). Z EU sice předloni přišlo do Británie jen 19 procent přímých investic, za posledních deset let to ale bylo 44 procent, uvádějí údaje britského statistického úřadu.

EU se předloni na investicích britských firem v zahraničí podílela 40 procenty. Šéfové dvou stovek velkých britských korporací v únoru společně varovali před odchodem Británie z EU, někteří z největších britských zaměstnavatelů podpis pod tímto dopisem odmítli. Mezi nimi byli zástupci maloobchodních řetězců v čele se společností Tesco, která má významné pozice i v řadě zemí EU včetně Česka. V reakci na dopis šéfů velkých korporací zveřejnili vlastní dopis ve prospěch odchodu z EU představitelé dvou set malých firem.

Podle únorového průzkumu německé Bertelsmannovy nadace mezi 800 podniky v Británii a v Německu považuje velká část těchto firem odchod Británie za hrozbu. Podle nich by přinesl německé i britské ekonomice velké ztráty. Třetina firem očekává v případě odchodu Británie z unie propouštění a stažení svých poboček umístěných na opačné straně lamanšského průlivu, než je sídlo společnosti.

Evropský výrobce letecké techniky Airbus varoval v dubnu svých 15.000 zaměstnanců v Británii před riziky spojenými s možným odchodem země z Evropské unie. Firma zaměstnance upozornila, že výsledek referenda by mohl mít vliv na její budoucí investice v Británii. Airbus v Broughtonu na severu Walesu vyrábí křídla pro všechna svá dopravní letadla a u Bristolu má zařízení pro vývoj křídel a testy podvozků.

Proti brexitu se vyslovil zejména britský automobilový průmysl, jehož většina je v cizích rukou. Japonská Toyota, která loni ve dvou továrnách s celkem 3800 zaměstnanci vyrobila více než desetinu z 1,6 milionu nově vyrobených osobních automobilů v zemi, uvedla, že setrvání Británie v EU by bylo pro ni lepší.

Na rizika spojená s případným vystoupením Británie z EU v březnu upozornila své britské zaměstnance německá automobilka BMW. Ta v zemi vlastní značky Mini a Rolls-Royce a od roku 2000, kdy je získala, zde investovala téměř dvě miliardy liber. Zaměstnává zde včetně prodejců a dalších profesí 18.000 lidí.

Americká automobilka Ford Motor a japonský Nissan sdělily, že v případě vystoupení z EU budou muset přehodnotit své britské aktivity. Ford má v Británii tři závody a asi 14.000 zaměstnanců. Nissan má závod v severní Anglii a celkem zaměstnává v Británii 8000 lidí.

Žádná z automobilek ale nepohrozila, že by v případě brexitu ze země odešla. „Když jsme připravovali své plány a oznamovali investice, bylo to s plným vědomím toho, že bude referendum,“ řekl loni v září Kevin Rose, člen vedení výrobce luxusních vozů Bentley, který patří do německé skupiny Volkswagen.

Německý průmyslový koncern Siemens uvedl, že brexit by mohl snížit přitažlivost Británie pro investice. Firma nyní investuje 160 milionů liber do výroby větrných generátorů v hrabství Yorkshire.

Na britském maloobchodním trhu v minulých letech razantně expandovaly německé diskontní řetězce Aldi a Lidl. Společnost Lidl minulý měsíc uvedla, že na jednotlivé výsledky referenda „připravuje rozdílné scénáře“, dodala ale, že její aktivity v zemi žádný z výsledků neovlivní. Lidl v listopadu oznámil, že bude v Británii během tří let investovat dalších 1,5 miliardy liber, Aldi v únoru sdělila, že letos v zemi otevře 80 nových prodejen a vytvoří 5000 míst.

Omezením aktivit v zemi po brexitu hrozí zejména světové investiční banky, které působí v londýnské City. Německá Deutsche Bank už loni oznámila, že se začala připravovat na možný odchod Británie z Evropské unie ustavením pracovní skupiny, která bude uvažovat o přesunu některých operací do Německa nebo do jiných zemí eurozóny. Deutsche Bank má v zemi asi 9000 zaměstnanců.

Šéf regionální divize americké banky Citigroup Jim Cowles řekl, že mezi klienty banky rostou obavy z toho, že po brexitu nebudou moci tak efektivně jako dřív využívat Británii jako regionálního centra pro evropské obchody. Šéf přední americké banky JPMorgan Chase minulý týden varoval, že po vystoupení z EU by mohla Británie ztratit pracovní místa v investičním bankovnictví. Část míst možná bude banka nucena přesunout na evropský kontinent, řekl šéf banky Jamie Dimon.

Španělská banka Santander, která působí na britském trhu pro drobné klienty, minulý měsíc naopak uvedla, že v zemi v každém případě zůstane. „Británie je naším nejdůležitějším trhem, máme zde hodně v sázce,“ uvedla předsedkyně správní rady banky Ana Botínová.

Newsletter