Výnosy českých státních dluhopisů by měly v příštím roce začít mírně růst, shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Vývoj se ovšem bude lišit podle délky splatnosti. U dluhopisů s kratší platností by ještě mohly v první polovině roku výnosy klesat v souvislosti s blížícím se očekávaným koncem intervenčního režimu České národní banky. Pozvolný růst výnosů by příští rok ještě neměl podle ekonomů ovlivnit náklady na obsluhu státního dluhu. Nižší výnosy pomáhají ministerstvu financí, kterému tím klesají náklady na obsluhu státního dluhu.
Ministerstvo financí na finančních trzích prodávalo koncem loňska i letos státní dluhopisy s kratší dobou splatnosti se záporným výnosem. Investoři tak státu platili za to, že mu půjčují peníze. Například v půlce října výnos dvouletého státního dluhopisu ČR klesl pod mínus jedno procento. To byl u českého státního dluhopisu dosud nejnižší výnos a zároveň nejnižší výnos obdobného dluhopisu na světě.
Příští rok by se měl ale podle hlavní ekonoma Roklen Lukáše Kovandy průměrný roční výnos tuzemského vládního dluhopisu poprvé od roku 2009 zvýšit z letošních průměrných 0,4 procenta na 0,7 procenta. „České dluhopisy ale budou i tak nadále vykazovat jedny z nejnižších výnosů v evropském kontextu,“ uvedl.
Rozdílný bude vývoj výnosů u dluhopisů s krátkodobou splatností a delší splatností nad pět let. „Výnosy dluhopisů s dlouhou splatností by měly v příštím roce pomalu růst kvůli vyšším výnosům v eurozóně a zrychlování inflace. Naopak výnosy dluhopisů s krátkou splatností by měly až do konce kurzového závazku dále klesat klidně i k minus jednomu procentu,“ odhadl ekonom Komerční banky Marek Dřímal.
Důvodem takového vývoje bude fakt, že příliv spekulativního kapitálu a intervence ČNB na českém trhu prohloubí nedostatek eur, a tak poroste prémie pro zahraniční investory za jejich zapůjčení. „Za získané koruny si budou moci tito investoři koupit české krátkodobé dluhopisy i s velmi záporným výnosem, který jim však pokryje prémie za zapůjčení svých eur,“ dodal Dřímal.
Růst výnosu však bude podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera pravděpodobně velmi pomalý a dopad na státní rozpočet proto nebude výrazný. „Úrokové náklady v roce 2017 by tak měly společně s letošním rokem patřit stále mezi ty nejnižší za posledních deset let,“ dodal. Podle Dřímala tak celkové úrokové náklady vzrostou zřejmě až v roce 2018.
Růst výnosů lze očekávat podle analytičky České spořitelny Jany Urbánkové až v druhé polovině příštího roku. „Navíc, přestože po ukončení kurzového závazku poptávka zahraničních investorů o české státní dluhopisy neopadne skokově, bude pravděpodobně postupně klesat, což by mělo také podpořit růst výnosů českých státních dluhopisů,“ uvedla.
