Evropské i americké úrokové sazby budou tento týden opět navýšeny. Evropská centrální banka i Fed tím završí letošní rok, který se nesl ve znamení jednoho z historicky nejagresivnějších procesů zvyšování úroků. Jejich vrcholu v aktuálním cyklu však ještě dosaženo nebude. Trhy bude přitom nejvíce zajímat, kam až by se sazby během příštího roku mohly vyšplhat.
Americká inflace už je pravděpodobně za svým vrcholem. Fed na svém středečním zasedání upraví dosavadní tempo zvyšování sazeb směrem dolů a zvýší úroky o 50 bodů do pásma 4,25-4,5 %. I přes tuto úpravu očekáváme rétoriku zdůrazňující potřebu sazby dále navýšit. Inflace zboží sice polevuje, v případě služeb zůstávají proinflační tlaky silné. Spolu se stále silně napjatým trhem práce je rizikem zakořenění inflace služeb, která tak zůstane na vysokých úrovních po delší dobu, jak například naznačil vývoj jádrového indexu výdajů na osobní spotřebu či listopadový výsledek indexu ISM sektoru služeb.
Samotné zvýšení amerických sazeb nebude pro trhy to hlavní. Nejvíce pozornosti čekejme u výhledu sazeb, tj. u tzv. dot plot grafu reflektujícího individuální výhledy úroků členů měnového výboru. Je jisté, resp. potvrzené samotným guvernérem Fedu Powellem, že zářijová prognóza sazeb bude navýšena. Otázkou je, jak moc. Trh spatřuje vrchol pod 5 %, tedy v pásmu 4,75-5 %. Cokoliv nad tuto hranici doplněné o komentář možného dalšího růstu vyzní s ohledem na tento výhled v jestřábím duchu. Dalším aspektem, na který se budeme soustředit, je výhled sazeb na celém prognózovaném období ve srovnání s odhadovanou neutrální úrokovou sazbou setrvávající na 2,5 %.
Vedle toho budeme sledovat doprovodný komentář k výhledu růstu a očekávaného uvolnění stále napjatého trhu práce. Velká část měnového výboru ve svých komentářích připustila možnost recese americké ekonomiky, která by však měla být spíše mělká. Guvernér Fedu by podle nás měl zaujmout přístup, kterým by se mu podařilo alespoň částečně zvrátit uvolňování podmínek financování pozorované v souvislosti s nižšími tržními sazbami delších splatností, užšími spready a slabším dolarem z posledních týdnů. Je však otázkou, jak moc trhy na tuto snahu „uslyší“, zejména pokud v úterý zveřejněná inflace za listopad potvrdí tržní konsensus pracující s poklesem celkové i jádrové inflace.
Evropská centrální banka zasedá den po Fedu, tedy ve čtvrtek. Rozhodování Rady guvernérů bude podle nás o něco složitější než na druhé straně Atlantiku. Směr sazeb je jasný, otázkou bude velikost úpravy. Předpokládáme, že se střetne skupina jestřábů podporující další navýšení sazeb o 75 bodů se skupinou umírněnějších hlasující pro 50 bodů. Možným ústupkem jestřábů směrem k úpravě o půl procentního bodu by mohlo být cokoliv týkající se zavedení kvantitativního utahování, ať už s ohledem na jeho začátek či tempo.
Situace evropského dluhopisového trhu se v posledních týdnech mírně zlepšila. Hrozbu fragmentace nepozorujeme, což ostatně potvrdila i data o reinvesticích prostředků z pandemického programu nákupů aktiv za říjen a listopad. ECB by proto mohla bez větších okolků odstartovat proces snižování bilance již od začátku příštího roku, případně v průběhu prvního čtvrtletí. S ohledem na formu očekáváme postupné snižování reinvestic prostředků pramenících z držených instrumentů nakoupených v rámci programu nákupů aktiv (APP) s měsíčním limitem od 10 do 30 miliard euro a s přehodnocením po kvartálech. Reinvestice z pandemických nákupů programu PEPP zůstanou beze změny jakožto první nástroj, který ECB může použít v případě obnovené hrozby fragmentace trhů.
Stejně jako Fed i ECB bude na začátku příštího roku pokračovat ve zvyšování sazeb, pravděpodobně i přes aktualizovaný výhled ekonomického poklesu, tedy mělkou recesí. Očekáváme, že vrcholu v cyklu by mělo být dosaženo příští rok v pásmu 2,5-3 %. I v Evropě poté čekáme vyšší sazby po delší dobu. Klíčové je, že jak v případě americké, tak i evropské měnové autority setrvává prostředí relativně dobře ukotvených dlouhodobých inflačních očekávání. To je výhodou především s ohledem na potenciální hrozbu sekundárních inflačních efektů na trhu práce.
VÝHLED PRO DNEŠNÍ DEN
Dolar se vůči euru v online směnárně RoklenFx aktuálně obchoduje za středový kurz 1,0519 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 105,09 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,0475 do 1,0641 EURUSD.**
Koruna se aktuálně vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 24,29 EURCZK, vůči dolaru za středový kurz 23,10 USDCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 24,23 až 24,32 EURCZK, ve dvojici s dolarem od 22,83 do 23,25 USDCZK.**
**Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
Zdroj: RoklenFx, Bloomberg, Reuters, ECB, Fed, ČNB, TradingView, CME
