Americké výnosy pokračují v růstu. Rostou i ty evropské, například 10letý německý bund se poprvé od května 2019 přehoupl nad 0 %. Dolar proti euru mírně slábne nad 1,1340 EURUSD. Z měn regionu posiluje koruna, která se posouvá pod 24,30 za euro.

Proč se s evropským QE nerozloučíme na dlouho

Zdroj: Depositphotos

ECB oznámí a spustí postupné snižování nákupů finančních aktiv (PEPP) do konce tohoto roku a do konce března klesnou nákupy na nulu. To je alespoň očekávání finančního trhu podle průzkumu Reuters.

Zdroj: Reuters
Zdroj: Reuters

Samozřejmě všichni analytici používají disclaimer, že to platí za předpokladu, že mutace covidu si nevyžádají další lockdown.

Zdroj: ČS Research
Zdroj: ČS Research

Ale je tady ještě jeden aspekt, který může prodloužit nákupy centrální banky: fiskální dominance. Vezměme si například Itálii. Hrubý dluh je téměř na 160 % HDP. Výnosy ale na nule. Celkové náklady na obsluhu dluhu Itálie budou letos kolem 3 % HDP. Pro srovnání: průměrné náklady na obsluhu v EMU jsou na 1,3 %, v ČR je to 0,6 %.

Zdroj: ČS Research
Zdroj: ČS Research

Každý skok průměrných výnosů z dluhopisů Itálie o jeden procentní bod nahoru by zvýšil náklady na obsluhu dluhu o cca 1,5 % HDP. V průměru za EMU o téměř 1 % HDP, ČR o 0,4 %. Zvýšení nákladů by vedlo k tlaku na další růst zadlužení a/nebo na úspory. Primární deficit (bez nákladů na obsluhu dluhu) Itálie je přitom letos na šesti procentech.

Zdroj: ČS Research
Zdroj: ČS Research

Jinými slovy, výdaje určené například na investice by musely být realokovány na obsluhu dluhu. To by ale vedlo ke snížení růstu ekonomik, minimálně krátkodobě, a ke snížení poptávkových a inflačních tlaků. Ano, z pohledu ECB by nižší inflace znamenala potřebu zasáhnout. Ale v situaci záporných sazeb by na stole byly opět nákupy dluhopisů.

Proto na ECB bude činěn velký politický tlak, aby výnosy dál držela na nízkých úrovních. Ekonomicky se může argumentovat inflací: proč zpřísňovat měnovou politiku (ukončení PEPP je zpřísnění), když jádrová inflace je stále kolem 1 %. Myslím si, že i kdyby nákupy byly skutečně do března ukončené, tak se s QE neloučíme na dlouho. A to i přesto, že šéf Bundesbanky a člen Rady guvernérů ECB Jens Weidmann minulý týden řekl, že „ECB tu není od toho, aby se starala o ochranu solventnosti států“. Ekonomické dopady nemůže ignorovat. A ve finále je centrální banka věřitel poslední instance.

Zdroj: ČS Research
Zdroj: ČS Research

Text byl původně zveřejněn v reportu Ranní restart, který je součástí Ekonomických a strategických analýz České spořitelny.

Newsletter