
David Navrátil
David Navrátil vystudoval ekonomii na Vysoké škole báňské - Technické univerzitě Ostrava. Začínal jako analytik v České národní bance, po třech letech se přesunul na stejnou pozici v České spořitelně. V ní od roku 2008 působí jako hlavní ekonom. Zabývá se hlavně makroekonomikou, investicemi a bankovními analýzami.
Seznam článků
Stagnace je smrt. Evropa potřebuje tři Marshallovy plány
Dlouho očekáváný report Budoucnost evropské konkurenceschopnosti, kterou koordinoval Mario Draghi, je tu. Jaké jsou hlavní závěry?
Jakou cestou se vydat k mnohem větší prosperitě?
Čtu analýzu kanadské ekonomiky a něco mi to připomíná. Posuďte sami. Kanadu už delší dobu trápí pomalý růst produktivity a také má problém se dostat s HDP alespoň na úroveň z konce roku 2019. Doporučení pro strukturální změny jsou velmi podobná doporučením 2. ekonomická transformace.
Je americká ekonomika v recesi?
Guvernér Fedu Powell v Jackson Hole uvedl, že nastal čas na snížení sazeb: „Směr vývoje je jasný, načasování a tempo snižování sazeb bude záviset na příchozích údajích, vývoji výhledu a rovnováze rizik.“ Finanční trh očekává snížení sazeb o 100 bazických bodů do konce roku, v září pak očekává s pravděpodobností 62 % snížení o 25 bodů a s pravděpodobností 38 % snížení o 50 bodů. Je americká ekonomika v recesi?
Jak nás podle Mezinárodního měnového fondu ovlivní umělá inteligence?
Mezinárodní měnový fond zkoumal transformační potenciál umělé inteligence na globální ekonomiku a potřebu politik, které by zajistily přínos AI pro lidstvo. Co zjistil?
Může ČNB snížit růstový potenciál české ekonomiky?
Bankovní rada musí vzít potaz při svém rozhodování i nezamýšlené přetrvávající účinky přísné měnové politiky na potenciální růst a budoucí prosperitu.
Čechům došla trpělivost. Jak snížit ceny potravin a oblečení?
Čechům došla trpělivost s cenami potravin. Kartové transakce ukazují, že platby kartou za potraviny v Polsku se zvýšily 8x ve srovnání s rokem 2019, v některých měsících (březen) to bylo dokonce 10x tolik. Proč? Protože jsou v Polsku zhruba o čtvrtinu levnější než v ČR.
Náklady spojené s klimatickou změnou budou větší, než si myslíte
Ekonomové se pokoušejí odhadnout náklady spojené s klimatickou změnou. Samozřejmě je to kontroverzní téma, protože se potýkáme s mnoha nejistotami. Ať už jde o rozsah klimatické změny, geografické rozdíly, nelinearity, pozitivní a negativní zpětné vazby atd. Seriózní odhady globálních nákladů se pohybují kolem 5 % HDP do roku 2100.
Od ČNB čekejme stabilní sazby a syntézu
Tento týden zasedá Česká národní banka. Na minulém zasedání hlasovali čtyři členové bankovní rady pro stabilitu sazeb a tři pro zvýšení. Viceguvernér Jan Frait, který hlasoval pro stabilitu, to měl podle svého vyjádření 51:49. Může ČNB tento týden sazby zvýšit?
ČNB: Simulantenbande
Jak se v minulosti dařilo snižovat inflaci? A s jakými náklady? Jaké jsou z toho implikace pro současnou měnovou politiku?
Inflace je větší mrcha než nezaměstnanost
Obvyklým podezřelým, který tlačí na pokles spotřeby, je nezaměstnanost. Nicméně inflace je mnohem větší mrcha.
Prognóza ČNB aneb Do nekonečna a ještě dál!
Česká národní banka opět změnila tzv. horizont měnové politiky, tedy horizont, ve kterém se snaží dostat inflaci do cíle. Předminule to bylo 12-18 měsíců, potom 18-24. Mejdan s kvedláním neskončil, dnes je to 15-21 měsíců. Co bude příště? Co třeba 13,5 měsíce ve dvě odpoledne až nekonečno? A ještě dál!
Zisková, a ne mzdová spirála
V případě inflace a rizika, že inflace zůstane vysoká, se často mluví o riziku mzdové spirály. Tohle riziko skutečně existuje. Zkušenost ze 70. a 80. let ukazuje, že tohle byl tehdy významný zdroj inflace. Nicméně zisková spirála je důležitým zdrojem dnešní inflace.
ČNB, nevynucená chyba a závazek
Když tak moc nechcete, aby kurz oslabil, tak probůh neříkejte, že kurz oslabí!
Inflační speciál: Temná strana inflace
Dnes se podíváme na inflaci a její dvě strany. S tou světlou, nízko-inflační máme zkušenost desítky let ve vyspělých ekonomikách. U nás cca dvacet let. A díky tomu jsme zapomněli na temnou stranu inflace. Temná strana inflace, vysoko-inflační prostředí je totiž jiná…
Jiří Rusnok – poslední výstřel
Ve středu zasedá bankovní rada ČNB ve „starém“ složení a opět zvýší sazby. Inflace v květnu byla cca jeden procentní bod nad prognózou ČNB, a to především díky jádrové inflaci a pohonným hmotám. Kurz koruny byl slabší, než ČNB předpokládala (24 CZK/EUR). A nebýt intervencí, tak by byl pravděpodobně někde nad 25 CZK/EUR.
Růst: Citius, Altius, Fortius aneb Od singularity k averzi vůči riziku
Včera jsme si ukázali, jak se svět vyhnul soudnému dnu, protože singularita plánovaná na 13. listopad 2026 byla odložena. Důvod? Je to podobné jako s českou ekonomikou. Chybí lidi.
Růst: Citius, Altius, Fortius aneb Exploze HDP v pátek 13. listopadu 2026
Mnoho ekonomů trápí, proč průměrný růst vyspělých ekonomik v posledních dekádách zpomalil. Přitom bychom měli růst exponenciálně, jak nám kdysi ukazoval ekonom Paul Romer. Ten předpokládal, že kombinatorická povaha znalostí, kdy myšlenky se mohou kombinovat velkým počtem způsobů, vede k exponenciálnímu růstu.
Česká ekonomika v globální produkční mašinérii, kde rozčílení není program
Zní to jako klišé, ale z krize se musíme proinvestovat.
Retro osmdesátková měnová politika
Finanční trh začíná očekávat, že Fed bude zvyšovat sazby natolik, že bude riskovat pokles americké ekonomiky. Tak lze alespoň interpretovat výnosovou křivku, která se neustále zplošťuje a zplošťuje. Historická zkušenost přitom říká, že záporná křivka dobře predikuje recesi, ačkoliv to není stoprocentní indikátor.
Vyšší než malé riziko přehnaného zvýšení sazeb
Příští čtvrtek ČNB zvýší sazby. O kolik? Zkušenost z posledních zasedání říká, že víc, než čekáte.