V poslední době se začínají objevovat predikce zpochybňující dosavadní hospodářské oživení, kterého jsme po finanční krizi svědky. Jde prý ruku v ruce s akciovou bublinou, která by mohla, třeba po zvýšení úrokových sazeb, prasknout a uvrtat USA i další země do dalších průšvihů.
Podobné prognózy je však nutno brát s rezervou. Jejich autoři totiž nezřídka patří mezi celoživotní prognostické škarohlídy, kteří metají jednu apokalyptickou prognózu za druhou.
Většině z nich je často lhostejné, zda se světová hospodářství nacházejí na růstové trajektorii, či v recesi. Řídí se prostým heslem: „A bude hůř.“
Prognostik Celente
Mezi tyto pesimisty patří například Gerald Celente, který se ekonomické a politické prognostice věnuje už od 80. let. Během nich dokázal předpovědět burzovní krach z roku 1987 i pád Sovětského svazu, tedy události, jejichž příchod mnoho lidí neočekávalo.
Problém ovšem nastává při bližším pohledu na jeho současné predikce; Celente totiž s oblibou přehání. Nepokoje kvůli nedostatku jídla, prázdné bankomaty, masivní squatting, konec nákupního šílenství před Vánoci. Tak nějak měla dle něj vypadat realita po finanční krizi. Čekal dokonce větší problémy než ty, které zažily USA během Velké hospodářské krize.
Další prognózy se liší v tématech, nikoliv však v míře pesimismu: brzký rozpad Evropské unie (predikce z roku 2012), růst úrokových sazeb a příchod další velké finanční krize nejpozději v druhém čtvrtletí roku 2014. Nic z toho se nestalo, s větším klidem tak můžeme brát jeho predikci, že nám klepe na dveře další světová válka.
Rakušan Schiff
Podobné predikce se pojí i s Peterem Schiffem, dlouholetým popularizátorem rakouské ekonomické školy. Nejbizarnější z nich se týká míry inflace v USA. Očekával, že budeme svědky razantního cenového růstu, ne nepodobnému hyperinflaci, kterou dříve zažívala Výmarská republika nebo Zimbabwe.
Realita se od jeho predikce značně lišila, inflace se v pokrizových letech sotva přehoupla přes tři procenta. Schiff tak v roce 2012 svou prognózu upravil, cenová hladina měla v následujících letech růst alespoň o desítky procent. Opět mýlka.
Stejně tak nedokázal predikovat cenu zlata. Ta by měla růst v případě, že klesají akcie a světové měny. Predikovat růst zlata tedy znamená predikovat ekonomický propad. V roce 2012 předpověděl, že do pár let bude stát zlato 5 000 dolarů za troyskou unci (v době predikce byla hodnota této hmotnosti zlata přibližně 1 700 dolarů). Za poslední dva roky se ale zlato nedostalo nad 1 400 dolarů.
Na jeho predikci, že se v roce 2015 možná dočkáme další a ještě větší finanční krize, se tak můžeme dívat s jistým nadhledem.
Úspěch skeptiků
Na druhou stranu oba výše zmínění prognostici dokázali před pár lety předpovědět příchod realitní, potažmo finanční krize. Díky své opozici vůči hlavním ekonomicko-investičním proudům, které příchod podobných lapálií nečekaly, se tak dokázali trefit do černého.
Své předpovědi navíc testují na finančních trzích, oba totiž stojí ve vedení investičních společností. Ty doposud nezkrachovaly, lze se tak domnívat, že jsou jejich predikce vcelku přesné. Schiffův Euro Pacific Capital, konkrétně fond věnující se investování do dluhopisů, se ve srovnání 395 fondů stejné kategorie dokonce umístil na 65. místě.
Schiffovy a Celenteho prognózy se neposlouchají snadno, zvláště v době, kdy se snad již zotavujeme z dlouholeté ekonomické stagnace. Bylo by nemoudré je úplně ignorovat, zvláště kvůli by prognostické minulosti obou jejich autorů. Kvůli stejné prognostické minulosti bych je ale přece jen nebral tak vážně.
