V minulém článku jsme představili nejdůležitější faktory, které budou ovlivňovat a formovat podobu průmyslu a úspěšnost firem. V dnešním díle se zaměříme na startovní pozici českého průmyslu. Startovní pozice a schopnost zvládnout nástup nových technologií bude klíčový aspekt budoucí úspěšnosti.
V porovnání se zbytkem Evropy si český průmysl drží velmi dobrou výchozí pozici. Měřeno jako podíl průmyslu na přidané hodnotě v ekonomice, Česká republika patří k nejlepším v Evropě. S hodnotou těsně pod jednou čtvrtinou předstihla i Německo nebo Slovensko. V porovnání s Francií nebo s Řeckem dosahuje česká hodnota dvojnásobku. To představuje jednak velmi dobrou startovní pozici, ale zároveň i zásadní riziko pro českou ekonomiku. Pokud by české podniky nedokázaly reagovat na nové technologické prvky, mohla by domácí ekonomika ztratit více než ekonomiky ostatních zemích. Jednoduše řečeno, česká ekonomika má vynikající pozici na začátku, ale má co ztratit. Případná ztráta by ji citelně zasáhla.
Velká zodpovědnost leží na ramenou podniků, které musí investovat do zapracování nových technologií a konceptů. V rámci iniciativy Průmysl 4.0 expertní skupina vedená prof. Maříkem tvrdí, že klíčový pro identifikaci se s inovacemi je a bude vlastnická struktura podniků. České pobočky velkých nadnárodních korporací jsou v zásadě bez možnosti si určit kdy, jakým způsobem a jak budou nové procesy zaváděny. Samostatné české firmy, které jsou však vlastněné velkou finanční skupinou, jsou zase více náchylné ke krátkodobému vidění řízení firmy, a tak je nepravděpodobné, že by bylo schopné se zapojit do přechodu na Průmysl 4.0 v pozici lídra na trhu. Třetí skupinou, a ta se zde ukazuje jako naprosto zásadní, je skupina malých a středních podniků. Zde je pravděpodobné, že vedení společnosti vidí za nejbližší časový horizont a zároveň má možnost plně rozhodovat o své budoucnosti. Problém se může stát nedostatek prostředků a informací, které jsou nutné k zavedení Průmyslu 4.0.
Podobně zásadní jako je startovní pozice samotného průmyslu, je i stav české společnosti v technologické vyspělosti a inovativní činnosti. V porovnání inovací v rámci zemí V4 si Česká republika stojí velmi dobře. O poznání hůře si stojíme v porovnání se státy západní Evropy.
Fitch: Ropný průmysl čelí hrozbě v podobě elektromobilů
V rámci konference Jak být součástí průmyslu 4.0, která se konala letos na začátku června v Praze, proběhl i anketa, zda již firmy vykročily směrem k průmyslu 4.0 a zda již zavedly nějaké opatření. Z ankety vyplývá, že mezi českými a slovenskými firmy je řádově pouze 10 procent těch, kteří již začali něco dělat. A celá polovina firem, by měla zájem začít se zaváděním průmyslu 4.0, ale nemá dostatek informací.
Celkově lze o české připravenosti říct, že silné postavení průmyslu v České republice v rámci celého hospodářství je výhoda, ale i trochu hrozba. Případná ztráta pozice v rámci mezinárodního postavení, by znamenala zásadní dopad na ekonomiku. Klíčový hráč v českém prostředí by měli být střední a malé podniky, ale právě těm často chybí informace. Na druhou stranu je nutné zdůraznit, že i vzhledem k mimořádným ziskům českých exportérů jako důsledku intervencí ČNB, bychom těžko hledali vhodnější moment pro začleňování pilířů průmyslu 4.0 do fungování českých firem.
