Putin potřebuje peníze, chce vysát velké firmy. Kdo na tom vydělá?

Ruská státní pokladna nutně potřebuje příjmy. Tlačí proto na státní podniky, jako je Gazprom nebo Aeroflot, aby vyplácely tučné dividendy. A nemusí z toho profitovat jen Vladimír Putin.

Mezi ruskou vládou a státními podniky se v současné době vede boj na ostří nožů. Ruská vláda v loňském roce předepsala státním firmám výrazné zvýšení dividend, které vyplácí svým akcionářům, tedy i ruskému státu. Nepožaduje už, aby vyplácely 25 %, ale celých 50 % z dosaženého zisku. Firmy s tím nesouhlasí a kladou odpor. Jenže nemají moc na vybranou – vláda totiž s penězi z jejich dividend už počítá v rozpočtu. Bez nich by v něm měl Putin díru, kterou nemá jak jinak zalepit. Nejde totiž o žádné drobné, ale o celkem zhruba 483,5 miliardy rublů (asi 7,6 miliard eur). Proto zvýšil tlak na státní podniky. Vláda jim s konečnou platností nařídila, že peníze musí vyplatit. Píše to německý server Welt.de.

Možná dvě výjimky, jinak bez milosti

Podle serveru jsou jen dvě firmy, které by si mohly vyjednat určité výjimky, a to plynařský koncern Gazprom, který v uplynulém roce vyplatil ze svého zisku investorům 24 %, ale tentokrát se tvrdě brání, a největší ruská ropná společnost Rosněfť, která by mohla podle situace uniknout jen s 35% výplatou.

Zatímco tyto dvě firmy by podle serveru mohly doufat v úlevy, ostatní budou muset bez milosti platit. A odhady naznačují, že dividendy budou vysoké. Podle analytiků investiční banky VTB Capital zvýšily soukromé i státní firmy zahrnuté v hlavním ruském indexu RTS v loňském roce svůj čistý zisk celkem o 13 %. Při započtení různých mezidividend tak letos vyplatí na dividendách o 17 % více než loni, a to i přes mírnou recesi, ze které se Rusko ještě úplně nevymanilo.

Kam pro dividendy?

Oproti slabému roku 2015 se v loňském roce lépe dařilo zejména exportním firmám, a to díky vyšším cenám ropy a kovů. Rovněž banky si oproti hroznému roku 2015 výrazně polepšily.

Radovat se tak mohou i soukromí investoři, zejména ti, co drží akcie státního monopolu na těžbu diamantů Alrosa či letecké společnosti Aeroflot. Ty jsou totiž podle průzkumu ekonomického listu Wedomosti, co se dividend týče, nejvýnosnější. Obě chtějí investorům vyplatit minimálně 50 % ze svého zisku. Zatímco společnost Alrosa vykazuje impozantní růst zisku již od roku 2015, Aeroflot se v letech 2014 a 2015 topil v červených číslech. Loni se však již mohl pochlubit ziskem ve výši 38,8 miliardy rublů.

Mezi soukromé společnosti, jejichž akcionáři se mohou těšit ze štědrých dividend, patří zejména metalurgické firmy, například ocelárny Severstal, NLMK a MMK, které již, stejně tak jako energetické společnosti, realizovaly větší část svých investičních programů a mají tak podle Jewgenije Obydova z ruské ratingové agentury Akra k dispozici peníze na výplatu dividend. Podle něj tyto firmy budou vyplácet dividendy mezi 6 a 12 % ze zisku.

 

Kam Putin, tam trh

Zatímco vysoké dividendy u některých ruských firem odpovídají celosvětovému trendu, vývoj na akciovém trhu nikoli. Ten spíše kopíruje ekonomický výkon země. V uplynulých dvou čtvrtletích se trh navíc orientoval podle nálady, kterou šířil Kreml svým názorem na světový politický vývoj. Po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem byla tato nálada nejprve dobrá. Poslední čtvrtletí loňského roku končilo s více než 16% ziskem, za celý rok si trh připsal více než 50 %. Kromě Trumpa k pozitivní náladě na ruském trhu přispěla ještě jedna skutečnost, a sice fakt, že se OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu) a některé další nečlenské země včetně Ruska dohodly na omezení těžby ropy.

Ropná lobby rozhodla. Utažení kohoutků je na spadnutí

Čím však Putinovi a jeho vládě začalo být zřejmější, že Trump vztahy Ruska s USA a světem nezlepší, tím více se nálada na ruském trhu obracela. Hlavní index RTS v prvním čtvrtletí ztratil téměř 3 %, v rublu počítaný index Micex dokonce 10 %. Takže zatímco trhy na západě lámaly rekordy, Rusko stíhal propad.

Také ruská měna má za sebou letos značně neklidný vývoj. V prvním čtvrtletí letošního roku posílil rubl vůči dolaru o 7,7 % na nejvyšší hodnotu od července 2015. V poslední době však ztratil jak k dolaru, tak k euru o 3 až 4 %. Důvodem byl zejména výrazný pokles ceny ropy a neočekávané výrazné snížení hlavní úrokové sazby ruské centrální banky z 9,75 % na 9,25 %. A analytici očekávají, že by vzhledem k vyšší inflaci mohly úrokové sazby letos klesnout až o 10 %.

Právě probíhající čtvrtletí se na ruském akciovém trhu zatím obešlo bez významnějších impulzů. Ruská ekonomika se sice po dvou letech recese zvolna zotavuje, růst však zatím zřejmě zůstane kolem 1 %. Výraznější oživení se očekává spíše až ve druhém pololetí a bude probíhat „velmi postupně“, předpovídají analytici Sberbank CIB. Ti se zároveň shodují, že do prezidentských voleb v březnu 2018 se vláda do žádných potřebných strukturálních reforem nepustí.

„Na druhou stranu se ruské firmy v každém případě naučily žít s omezeným přístupem na západní kapitálový trh a snížily svou dluhovou zátěž,“ řekl serveru Welt.de Andrej Martschenko, ředitel investiční skupiny UCP. Proto jsou podle něj na budoucí šoky lépe připravené než leckterý konkurent.

Newsletter