Řekové mohou dostat „nějaké“ peníze za „některé“ reformy

Ministři financí eurozóny dnes uvítali pokrok v jednáních Řecka s mezinárodními věřiteli. Upozornili ale, že k získání souhlasu věřitelů s řeckými reformními plány bude zapotřebí více času a úsilí. Šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem však naznačil, že eurozóna by mohla začít zadlužené zemi uvolňovat slíbené peníze postupně, hned jak Atény začnou zavádět alespoň některé reformy. Řecký ministr financí Janis Varufakis označil finanční situaci země za „velmi naléhavou“ a řekl, že vláda má peníze jen na zhruba dva týdny. 

Dohoda, díky níž by eurozóna mohla uvolnit Aténám zbylých 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) z dohodnutého úvěru a zabránit tím bankrotu země, se na dnešním zasedání nečekala. Zástupci zemí eura ale kvitovali s uznáním, že řecká vláda hodlá urychlit jednání s věřitelskými institucemi. Premiér Alexis Tsipras nedávno sám převzal zodpovědnost za vyjednávání s věřiteli a odstavil z pozice hlavního řeckého vyjednávače ministra financí Janise Varufakise. 

Dijsselbloem po zasedání navíc řekl, že Řecko by mohlo začít dostávat zbylý úvěr po částech. „Mohlo by to být tak, že bychom rozdělili zbylý proces zavádění reforem na části, což by platilo i pro uvolňování peněz,“ citovala agentura Reuters Dijsselbloemova slova na následné tiskové konferenci. 

Řekové: Udělali jsme vše. Chceme víc peněz

Dijsselbloem ale upozornil, že v takovém případě by nedávalo smysl, kdyby chtěla řecká vláda vyhlásit referendum o reformách, jak někteří její představitelé signalizovali. „Klíčové samozřejmě je, že dohoda nebude jen na papíře, ale že se začne uskutečňovat. Lze předpokládat, že pokud bude referendum, nic se zavádět nebude a pak to nemá smysl,“ řekl. 

Řecký ministr Varufakis uvedl, že jeho vláda prozatím referendum neplánuje, protože nyní řeší naléhavé problémy s peněžní likviditou. „Referendum je vždy po ruce . . . V této chvíli ale není na našem radaru,“ řekl. 

Podle Varufakise se mezi Řeckem a věřiteli sblížily pozice ohledně reformy daně z přidané hodnoty nebo privatizace, obtížná ale zůstávají jednání o reformách trhu práce. Ministr popřel, že by se diskutovalo o možnosti uvalit v Řecku omezení pohybu peněz a kapitálu, které by, podobně jako před dvěma roky na Kypru, zabránilo stahování peněz z bank. 

Řekové poslali MMF splátku pomoci – 750 milionů eur

Diskuse o referendu dnes oživil německý ministr financí Wolfgang Schäuble, když se k této možnosti před začátkem zasedání vyjádřil nečekaně vstřícně. „Jestliže se řecká vláda domnívá, že musí uspořádat referendum, pak ať to udělá,“ řekl Schäuble. „Mohlo by být nakonec prospěšné zjistit, zda je řecký lid připraven přijmout, co je nezbytné, nebo zda chce něco jiného,“ dodal.

Vlády zemí eura dříve možnost řeckého referenda o reformách odmítaly v obavách, že by to mohlo destabilizovat finanční trhy a spustit masový výběr vkladů z řeckých bank. Když v roce 2011 tehdejší řecký premiér Jorgos Papandreu takové referendum navrhl, lídři Německa a Francie si jej pozvali na mimořádnou schůzku a důrazně mu domluvili, aby takovou myšlenku opustil. Tehdy ale v eurozóně vrcholila dluhová krize, zatímco nyní jsou finanční trhy v EU nejstabilnější od finanční krize. 

Řecká vláda dnes uhradila MMF částku 757 milionů eur (20,7 miliardy Kč), den před jejím úterním termínem splatnosti, sdělili dnes Reuters dva činitelé řeckého ministerstva financí. Atény už předem vyloučily, že by chtěly při dnešních jednáních v Bruselu využít hrozby nezaplacení dluhu vůči MMF k nátlaku na uvolnění slíbených úvěrů. 

Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících peněz ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Jihoevropská země přitom tyto peníze nutně potřebuje k odvrácení hrozby platební neschopnosti. Řecká vláda se ale zdráhá zavázat se k nepopulárním tvrdým reformám a rozpočtové disciplíně, které by po pěti letech krize nicméně měly vést k nastartování ekonomického růstu.

Řecký premiér Tsipras věří v brzký úspěšný konec jednání s věřiteli

Newsletter