Dolar postupně umazává ranní ztráty, a to jak proti procyklickým měnám, tak i v dolarovém indexu. V případě eurodolaru působí nejen dolarový obrat, ale i evidentní plošný výprodej eura. Oslabující euro proti dolaru nijak nezatěžuje měny regionu, které tak zpevnily. Koruna po krátké korekci dopoledních zisků začala opět posilovat, a to krátce až pod 26,10 za euro.

Rizika finančního ozbrojování

Poradenská společnost Eurasia Group vytvořila seznam několika možných rizik, kterým budeme letos pravděpodobně čelit. Vyjma sílícího odporu vůči EU, vyhrocení ukrajinsko-ruské krize či expanze Islámského státu na další území, se mezi výčtem objevil i proces tzv. finančního ozbrojování.

Každá země si v rámci finančního trhu určuje vlastní pravidla, která musí jednotliví účastníci dodržovat. Čím větší trh, tím více zdrojů a tím větší zájem ze strany zahraničních finančních institucí. Jakmile je však tato země finančním hegemonem, může pomocí případných omezení a sankcí jasně diktovat, kdo bude mít na trh přístup či kdo s kým může obchodovat. Zemi či instituci, na kterou byly restrikce uvaleny, pak nezbude nic jiného, než svou činnost směřovat jinam.

Takto představená definice země se silným geopolitickým a finančním postavením se nejlépe hodí na Spojené státy americké. Ekonomickou a finanční sílu této země nelze zpochybnit. Vzhledem k rozsahu amerického finančního trhu je pro všechny společnosti podnikající v oblasti investic a financování klíčový přístup právě na americký kapitálový trh. Ten se tak de facto stává důležitým prostředkem zahraniční ale i bezpečnostní politiky země.

Ian Bremmer z Eurasia Group takto popisuje proces finančního ozbrojování. „Přístup na americký trh i do amerického bankovního sektoru je vlastně nenápadnou zbraní v rukou vlády USA. V tuto chvíli nenajdete lepší příklad finančního ozbrojování. Spojené státy mohou snadno využít pravidla přístupu na vlastní kapitálový trh či různé druhy sankcí jako prostředky donucovací diplomacie“, přepisuje jeho slova server Business Insider.

Zářným příkladem poslední doby mohou být sankce uvalené Spojenými státy na Rusko či Severní Koreu. Bremmer ale taktéž zmiňuje i „rozsáhlá opatření zaměřená na instituce (především ty evropské), které svou činností pomáhají financovat mezinárodní subjekty, na které již byly sankce uvaleny.“  Tímto způsobem jsou tak USA schopny izolovat jakoukoliv společnost či přímo stát od jednoho z nejfrekventovanějších a nejdůležitějších finančních uzlů.

Nutné je však mít na paměti, že tato zbraň je dvousečná. Bremmer upozorňuje především na možné ochlazení vztahů mezi USA a Evropou. Může se stát, že pohár trpělivosti Starého kontinentu jednou přeteče. Evropa a evropské banky pak budou mít dost americké jednostrannosti, za kterou ony musí trpět, a začnou se soustředit na jiné území, resp. trh.

Obdobný vývoj by pak mohl hrozit i ve východní Asii. „Čína je dostatečné silná a motivovaná na to, aby vytvořila vlastní instituce i systém, který by byl denominován v jiné měně než v dolaru. To by, vzhledem k jeho silnému postavení, mnohé země i uvítaly“, píše Bremmer. Čína by tak mohla dosáhnout toho, o co už dlouho usiluje. Konkrétně se jedná o nastolení juanu jakožto významné mezinárodní měny, rovnocenné americkému dolaru.

Další problém finančního ozbrojování je i vyšší riziko odplaty. Bremmer v tomto případě zmiňuje například možnost hackerských útoků na americký finanční systém. Příkladem budiž kauza ze srpna 2014, kdy FBI potvrdila několik kybernetických útoků na systémy amerických bank.

V neposlední řadě budiž k výčtu rizik přemrštěných omezení a regulací přiřazena i samotná jejich neefektivnost. Jakmile země uvalí omezení na jinou zemi, nepoškozuje pouze ji, ale taktéž i sebe, resp. občany-spotřebitele v ní žijící.

Newsletter