Dopoledne zveřejněný index cen výrobců za eurozónu (výsledek výrazně nad očekávání) euru pomáhá na silnější úrovně. Hlavní měnový pár se pohybuje pod hranicí 1,1350 EURUSD. Koruna se posunula do okolí 25,40 EURCZK. Zlotý pokračuje v prudkém posilování a na páru s eurem se posunul pod 4,60 EURPLN.

Ročně vyhodíme jídlo o váze 121 milionů slonů. Kdo plýtvá nejvíc?

Přestože v současném světě trpí hladem ještě zhruba 800 milionů lidí, enormní množství potravin, které by je mohlo zasytit, putuje tzv. přímo do popelnice. Kolik jídla se ročně vyhodí? A v kterých částech světa se jím plýtvá nejvíce?

Podle údajů Organizace pro výživu a zemědělství (Food and Agriculture Organization, FAO), které citoval server Business Insider, putuje každý rok na celém světě do odpadků zhruba 2,9 bilionu liber potravin, což je v přepočtu 1,317 miliardy tun. Pro lepší představu, takové množství jídla váží asi jako 121 milionů slonů. Rekordmany v plýtvání jsou Američané, kde se ročně vyhodí cca 760 kg potravin na osobu.

Ekologická katastrofa: Odpad z pet lahví váží téměř jako lidstvo

A které regiony jídlem plýtvají nejvíce v poměru k obyvatelstvu? To ukazuje následující mapa – čím tmavší barva, tím více jídla se zde v průměru na jednu osobu vyhodí. Nejméně efektivní je v tomto ohledu Severní Amerika a Oceánie, kde na jednu osobu končí ročně v odpadcích 640 liber, což znamená zhruba 290 kg. Poté následuje Evropa s 610 librami, což je asi 277 kg, a východní Asie s 530 librami, tedy s asi 240 kg na osobu.

V nejvyspělejších regionech světa, které tvoří trojku nejméně hospodárných oblastí, se nejčastěji vyhazují krmné okopaniny a hlízy, jako například brambory, mrkev či řepa. Mnoho potravin však končí v odpadu ale i v rozvojových zemích. V Latinské Americe, která obsadila čtvrté místo žebříčku, je největší problém se zeleninou a ovocem, v severní Africe a v centrální, západní, jižní a jihovýchodní Asii pak zase s obilím.

Obaly jako nepřítel planety? Recyklace pohledem ekonomie

Rozdílem mezi rozvojovými a rozvinutými částmi světa, který stojí za povšimnutí, je také to, jakým způsobem potravinové ztráty vznikají. Možná bude pro někoho překvapením, že většina těchto ztrát vzniká ještě předtím, než se jídlo vůbec dostane ke spotřebiteli. Jak ukazuje následující tabulka, v chudších částech světa, jako je subsaharská Afrika či jižní a jihovýchodní Asie, spotřebitelé vyhodí pouhých pár kilo ročně na osobu (podle údajů FAO jde o 6-11 kg), téměř všechny ztráty tak vznikají již při sklizních či při zpracování, kde často dochází ke znehodnocení potravin. Zde se tedy nejedná ani tak o plýtvání, jako spíše o neefektivní technologii.

Obecně se dá říci, že čím vyspělejší region, tím více se na celkových potravinových ztrátách podílí spotřebitelé. Ve vyspělých zemích, které disponují modernějšími technologiemi zpracování surovin, vzniká v procentní relaci k celkovému množství značně méně ztrát na výrobní úrovni, o to více však s jídlem plýtvají spotřebitelé. I přesto ale velké množství jídla v těchto regionech míří do odpadu již na prodejní úrovni – podle údajů FAO jde až o 40 % celkových ztrát.

Plýtvání vodou: Větší problém, než si myslíte

 

Newsletter