Dolar po zklamání z ADP Národního reportu zaměstnanosti oslabuje proti euru nad 1,1880 EURUSD. Měny regionu zůstávají v zisku. Koruna se obchoduje pod 25,45 za euro.

Rok dřevěné Kozy ve znamení šedého bankovnictví

Čína se dlouhodobě potýká s problémem šedého bankovnictví. Tento pojem v sobě zahrnuje společnosti, které v podstatě stojí mimo dohled hlavního regulátora. Díky tomu tak může být jejich expozice mnohem rizikovější než u regulovaných kolegů. Byly to právě neregulované finanční společnosti, které stály i u zrodu poslední finanční krize.

V Číně byl největším problémem neregulovaný úvěrový trh, ve kterém figurovalo obrovské množství trustových společností. Proto se Čínská lidová banka loni rozhodla zasáhnout a uvalit tak na sektor první restriktivní opatření. Ta zahrnovala například zpřísnění finančních podmínek zakládání trustových firem či omezení poskytování úvěrů do rizikových developerských a průmyslových projektů.

Čínské trustové společnosti, které dle agentury Reuters spravují majetek o hodnotě 2,2 bilionů dolarů, na to však zareagovaly obratem. Snížily svou expozici na dluhových trzích a přesunuly své zdroje do rizikovějších kapitálových a mimoburzovních instrumentů. Tím pádem se z trustů staly instituce připomínající více neregulované hedgeové a podílové fondy než běžné bankovní domy. Typický zástupce čínské trustové firmy získává zdroje od individuálních i kolektivních investorů, které posléze buďto poskytne jako úvěry nebo je reinvestuje. Finance tak povětšinou skončí u těch subjektů, které mají jinak problém získat peníze od běžných finančních zprostředkovatelů.

Doposud byla expozice těchto fondů tvořena především půjčkami do rizikových realitních a průmyslových projektů. Ty pak následně maskovaly za „běžné“ avšak ne zcela průhledné produkty, které byly nabízeny konečným investorům skrze regulované banky. Podkladové aktivum těchto instrumentů však mělo svůj původ u neregulované instituce. Fondy si díky tomu sice udržely svou funkčnost, zvýšila se ale i rizikovost celého sektoru.

Podle analýzy agentury Reuters vzrostl za minulý rok objem čínských nesplacených úvěrů o 8 %, což je v porovnání s rokem 2013, kdy se ten samý ukazatel zastavil na 62 %, minimální číslo. Naopak oblast neprůhledných aktiv, jež vystupují pod názvy jako „obchodovatelné finanční aktivum“, vzrostla za loňský rok o 77 %.

Podle informací od pracovníka jedné z největších čínských trustových společností, který si přál zůstat v anonymitě, narostly investice do akcií a prašivých dluhopisů za rok 2013 o téměř 40 % a loni o 50 %. Tento trend, kterého se drží všechny ostatní firmy tohoto typu, tak v podstatě vysvětluje rally na akciích a bondech druhé největší ekonomiky světa.

Stejný zdroj poté uvedl, že momentálně se největší expozice soustředí na depozitní směnky. Ty tak nahradily předchozí nejoblíbenější instrument, kterým byly dluhově krytá aktiva typu MBS. Směnky jsou obecně vnímány jako nejrizikovější aktivum, se kterým se v rámci šedého bankovnictví obchoduje. Většina firem je začala používat jako prostředek platby namísto hotovosti. Proto se dá počítat s tím, že jejich množství v oběhu ještě vzroste. Dle Reuters už dosáhl jejich objem za necelé tři měsíce letošního roku maxima za posledních dvanáct měsíců.

Podle dat Čínské lidové banky sice růst financování skrze neregulované společnosti během minulého roku zpomalil až na 43 %, uniklé informace však ukázaly, že zavedené regulace pouze přesunuly zdroje z jednoho segmentu do druhého. Objem trustových úvěru je od konce roku 2005 více jak 26násobně větší, z čehož odhadovaná hodnota těch nesplacených dosahuje 5,5 bilionu juanů. Obvyklým klientem trustů bývají především místní samosprávy, které jinak nemají přístup k „oficiálním“ dluhovým trhům.

Čínský výprodej: rizikové bondy jako kolaterál končí

7 %. Čínská ekonomika smí růst pomaleji

Newsletter