Tržní nadšení z měnověpolitického obratu, který ale ve skutečnosti vůbec obratem není, pominulo. Přispěla k tomu nejvíce evropská, ale i americká data, která ukázala, že úroky musí na obou stranách Atlantiku dále vzrůst. A podle nás porostou, dokud se inflace nedostane pod kontrolu nebo se „něco nerozbije“.
Trh byl během minulého týdne opět naladěn na „pivot“ vlnu neboli víru v možný měnověpolitický obrat. Předminulý týden tento sentiment naladil článek na serveru Wall Street Journal naznačující možné prosincové zvolnění tempa zvyšování sazeb Fedu. Poté se přidaly dvě centrální banky, konkrétně australská a kanadská, které tempo navyšování sazeb rovnou snížily. Vše nakonec podtrhla spekulace kolem ECB. V jejím případě sehrála roli nejen rétorika guvernérky Lagardeové upozorňující především na rizika ekonomického růstu, ale i informace od neoficiálních zdrojů zmiňující, že navýšení úroků o 75 bodů v minulém týdnu nebylo jednohlasné.
Německé i americké výnosy nakonec týden uzavřely nižší, avšak v závěru se jim podařilo pokles mírně snížit. Německý desetiletý dluhopis klesl o necelých 25 bodů, obdobně na tom byl i americký. Forwardy sazeb, například 1Y1Y eurové sazby ESTR, pak zcela smazaly pokles způsobený výstupem ze zasedání ECB.
V Evropě byl na konci minulého týdne zveřejněn průzkum ECB mezi profi prognostiky za čtvrté čtvrtletí. Ten ukázal, že dlouhodobá inflační očekávání (pro rok 2027) činí 2,2 %, stejně jako tomu bylo v předchozím vydání za třetí kvartál. To je pro ECB dobrá zpráva. Rada guvernérů data pravděpodobně znala s předstihem, což se mohlo projevit i v rétorice Lagardeové.
Zaměříme-li se v rámci průzkumu na nejbližší roky, pravděpodobnost distribuce inflace v roce 2023 je nejvyšší na úrovních nad 5 %. V roce 2024 pak v pásmu 2-2,4 %. Je vidět, že ve srovnání s výsledkem z druhého a třetího čtvrtletí se inflační narativ posunul výše. To můžeme brát jako signál směrem k prosincové prognóze ECB.
Na evropské tržní sazby nakonec nejcitelněji zapůsobily předběžné odhady inflace vybraných zemí eurozóny za říjen. Nejvíce se směrem nad tržní konsensus dostala čísla v Itálii. O něco lépe, ale stále nad tržním očekáváním, skončila inflace ve Francii a v Německu. Po těchto výsledcích se jazýček na pomyslných vahách další úpravy sazeb ECB více přiklonil na stranu hiku o tři čtvrtě procentního bodu na prosincovém zasedání.
Tu samou úpravu čekáme tento týden od amerického Fedu. Stvrdil to nad očekávání lepší výsledek HDP ve třetím čtvrtletí a nadále vysoká inflace v pátek potvrzená indexem výdajů na osobní spotřebu nad 6 % meziročně a nad 5 % v jádrovém vyjádření. Proinflačně vyznělo i čtení indexu nákladů práce, který ve třetím čtvrtletí mezikvartálně vzrostl o 1,2 %. To vše v prostředí nadále velmi napjatého trhu práce.
Páteční data byla sice zhruba v souladu s konsensem, jejich úrovně však potvrdily potřebu dalšího významného navýšení amerických sazeb. Ve středu proto čekejme zvýšení o 75 bodů. Guvernér Fedu Powell bude vzhledem k tržnímu sentimentu opět pod tlakem, zda naznačí úpravu tempa zvyšování sazeb. Podle nás by neměl. Pokles reálných tržních sazeb a uvolnění podmínek financování není v současné proinflační situaci žádoucí.
Jelikož ještě nemáme potvrzen vrchol inflace v cyklu a k Fedem nastaveným podmínkám potřebným ke změně přístupu jsme se nedostali, úplný pivot pravděpodobně nebude záležitostí ani první poloviny příštího roku. Můžeme spekulovat o druhé, ale jen s maximální nejistotou. Patrně by navíc šlo o velmi malou úpravu, sazby by tak stále zůstaly na restriktivních úrovních. Předpokládáme, že úroky porostou, dokud nedojde ke zkrocení inflace nebo se „něco nerozbije“.
Ve druhém případě je otázkou, co by to mohlo být. Dluhopisový trh s ohledem na likviditu? Firemní bondy? Realitní trh? Hluboká recese? Možností je dost, scénáře různé, od předčasného zastavení navyšování sazeb přes jejich snížení až po zásahy na konkrétním trhu. Ono „rozbití“ může podle nás být hlavním spouštěčem potenciálního dřívějšího zásahu, než by tomu mohlo být s ohledem na vývoj inflace. Jestliže na něj ale nedojde, připravme se na období vyšších sazeb po delší dobu s vrcholem cyklu blízkým hranici 5 %.
VÝHLED PRO DNEŠNÍ DEN
Dolar se vůči euru v online směnárně RoklenFx aktuálně obchoduje za středový kurz 0,9942 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 110,94 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 0,9872 do 1,029 EURUSD.**
Koruna se aktuálně vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 24,53 EURCZK, vůči dolaru za středový kurz 24,67 USDCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 24,41 až 24,61 EURCZK, ve dvojici s dolarem od 24,52 do 24,83 USDCZK.**
**Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
Zdroj: RoklenFx, Bloomberg, Reuters, ECB, Fed, ČNB, TradingView, CME
