Ropní giganti ExxonMobil, Royal Dutch Shell a další tři ropné skupiny dají ročně na cílené maření politiky týkající se klimatických změn 115 milionů dolarů. Vyplývá to z aktuálních odhadů, jež zveřejnila britská organizace Influence Map. Projekt vznikl kvůli naprosté nezřetelnosti tohoto fenoménu. Jednotlivé státy totiž mají pro každou ropnou firmu různý nebo žádný standard co se ovlivňování veřejné politiky týče, uvedla agentura Bloomberg.
Influence Map nejdříve musela definovat, co to vlastně ovlivňování je. Vycházela z materiálu OSN, jenž byl sepsán, aby pomohl společnostem při srovnání jejich politiky o klimatických změnách s jejich lobbingem a komunikačními strategiemi. Ovlivňování zahrnuje nejen přímé lobování, ale i reklamu, marketing, styk s veřejností, dary politikům, kontakty s regulačními zástupci a s odborovými sdruženími.
ExxonMobil dává přímo na klimatické obstrukce až 27 milionů dolarů ročně a Shell pak 22 milionů. American Petroleum Institute, americká obchodní skupina ropného průmyslu, vydá až 65 milionů ročně a dvě menší skupiny, Western States Petroleum Association (WSPA) a Australian Petroleum Production & Exploration Association, dají dohromady zhruba devět milionů dolarů.
Investiční skupiny, které výrazně podporují klimatickou politiku, přitom vydávají na její obhajování jen méně než pět milionů dolarů ročně, zjistili výzkumníci.
#DeutscheBank: Vítězové a poražení pádu cen #ropy – Roklen24.cz https://t.co/D1qJ228F03 prostřednictvím @roklen24 pic.twitter.com/5s10aXfF69
— Roklen24.cz (@roklen24) 5. dubna 2016
Zpráva s názvem “Kolik vydají ropní magnáti na lobbování obstrukcí klimatologických změn” je cílena na investory, kteří se začínají o toto téma zajímat. Celkem 19 investičních skupin se zaměřením na klimatické změny zaslalo ropným a plynařským firmám 45 rezolucí a usnesení, které se týkají klimatických změn a skleníkových plynů, a to jen v letošním roce. Celkem devět z těchto rezolucí bylo ale staženo poté, co firmy přislíbily řešení nebo další diskuzi.
Každá organizace dostala známku od A do F, která určovala, jak moc bylo její chování obstrukční. ExxonMobil si vysloužil „E mínus“; firma Shell „D mínus“ a každá ze tří ropných obchodních skupin dostala nejhorší „F“. Nova zpráva ale vyloučila takzvané černé peníze, které firmy vydaly na různé think tanky a instituty, jak je v roce 2013 identifikoval sociolog Robert Brulle z Drexler University. Kvůli nynějším standardům popisu výdajů nemohli výzkumníci přesně určit, jak jsou tyto skupiny financovány.
Firmy a organizace, jichž ze zpráva týká, ji ještě nevidělo. Dvě z nich ale zareagovaly ještě před vypršením lhůty. Mluvčí ExxonMobil uvedl, že firma dává zhruba devět miliard dolarů na výzkum, který by mohl vést k navýšení energetických zásob, snížení emisí a zlepšení efektivity. Mluvčí WSPA řekl, že skupina poskytuje veřejnosti informace o faktech a vědě, jež jsou často v debatě o klimatických změnách vynechána. Lobování je prý v souladu se sdružením pro Férové politické praktiky státu Kalifornie.
Saúdové srážejí cenu ropy. „Všichni nebo nikdo“ – https://t.co/VIGzAs9XFJ @roklen24 #ropa #Brent #WTI #SaudiArabia pic.twitter.com/DjU4smWQrP
— Roklen24.cz (@roklen24) 1. dubna 2016
