Ruská invaze na Ukrajinu se citelně podepsala na rizikových aktivech. Mezi ně řadíme i měny regionu střední a východní Evropy, včetně koruny. Vyhrocení geopolitické situace domácí měnu oslabilo na nejslabší hodnoty od konce prosince. Rizika, minimálně z krátkodobého hlediska, zůstávají na straně dalšího oslabení.
Skupina měn regionu střední a východní Evropy složená z koruny, zlotého a forintu v posledních měsících profitovala z širokého úrokového diferenciálu vůči Evropě a z výhledu jeho dalšího rozšiřování. Díky tomu byla rezistentní i vůči rostoucí pravděpodobnosti zvyšování amerických úrokových sazeb. K riziku zhoršení pandemické situace se následně přidala geopolitika, která v posledních dnech převzala otěže, které bude svírat patrně delší dobu.
Očekáváme, že averze k riziku, která bude nejcitelnější právě u koruny a polského zlotého, bude hlavním důvodem, proč tyto měny budou jen velmi obtížně mazat ztráty z posledních dní. Situace kolem Ukrajiny a následná opatření Západu budou minimálně z krátkodobého hlediska hlavním faktorem rizika na straně slabší koruny. Faktor úrokového diferenciálu půjde na čas stranou.
Rusko-ukrajinský spor je dle České národní banky proinflačním rizikem. Na domácí půdě se projeví nejen kanálem slabší koruny, ale i potenciálně vyššími cenami energií a potravin navázaných na zemědělské komodity. Ještě víc tím posílí aktuální proinflační prostředí dokumentované lednovou inflací a indexem cen výrobců, jehož tempo růstu dosáhlo nejvyšších hodnot od začátku 90. let.
Česká inflace je tažena nabídkovými faktory, které z většiny pramení v zahraničí. K těm se postupně po znovuotevření ekonomiky přidaly faktory poptávkové pramenící z rostoucího disponibilního důchodu a rozpouštění vynucených úspor. ČNB proto v reakci na hrozbu uvolnění kotvy dlouhodobých inflačních očekávání reagovala zvýšením sazeb o 425 bazických bodů od loňského června.
Únorová prognóza centrální banky naznačila, že další navyšování úroků by již nemuselo přijít. Poslední inflační čísla tento výhled silně narušila, na což reagoval i výhled korunových tržních sazeb. Ten na horizontu tří měsíců zaceňuje zvýšení úroků o více než 30 bodů nehledě na situaci kolem Ukrajiny. My v návaznosti na poslední data předpokládáme březnové navýšení o 25 až 50 bodů. Zároveň je ale nutné přiznat, že zvýšení sazeb v prostředí vysoké geopolitické nejistoty stojí za velmi pečlivé zvážení.
ČNB je v tomto směru naštěstí napřed ve srovnání s ECB či americkým Fedem, proto by ji případná úroková pauza nemusela tolik „bolet“. Minimálně do doby, než se vyjasní situace kolem Ukrajiny, což se následně projeví i na náladě finančních trhů a kurzů měn střední a východní Evropy.
Zdroj: Bloomberg, Reuters, Trading View, ČNB, CME
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
