Zátěžové testy finančního systému opakovaně potvrzují, že český finanční sektor je mimořádně odolný vůči případným budoucím turbulencím. V rozhovoru pro Finanční a ekonomický institut to řekl bývalý premiér úřednické vlády, člen bankovní rady České národní banky a kandidát na guvernéra ČNB Jiří Rusnok. Dodal, že nastavení měnových podmínek včetně úrovně kurzového závazku momentálně odpovídá cílům měnové politiky a není důvod je v nejbližší době měnit.
Rusnok připomněl, že i centrální banky okolních zemí v středoevropských zemích v uplynulých letech uvolňovaly měnové podmínky a důsledkem bylo také tlak na oslabení devizových kurzů jejich měn. „Například polská a maďarská centrální banka tlačily na oslabení své měny prostřednictvím snižování svých úrokových sazeb – tuto možnost ČNB již v roce 2013 neměla, neboť její úrokové sazby byly na technické nule. Proto zvolila jako další nástroj přímé intervence,“ poznamenal Rusnok.
Singer (ČNB): Koruna měla být oslabena dříve a razantněji
Centrální banky svým mimořádným uvolněním měnové politiky podle Rusnoka poskytly dodatečný čas pro nutné strukturální reformy. Teď jen záleží na tom, jak vlády tento čas využijí. „Co se stane v ´dlouhodobém horizontu´ není schopen předvídat nikdo. V tom střednědobém horizontu však centrální banky svým mimořádným uvolněním měnové politiky poskytly dodatečný čas pro nutné strukturální reformy,“ míní bývalý premiér.
Doplnil, že v horizontu jednoho či dvou roků však z expanzivní politiky zjevná rizika neplynou. „Žádné signály rizika globální hyperinflace nevidím. Naopak nadále převažují spíše rizika na opačné straně: ochlazení růstu čínské ekonomiky, které se promítá do poklesu cen komodit, negativně dopadá na rozvíjející se země, které pak méně dovážejí z rozvinutých ekonomik. Globální ekonomické prostředí tedy spíše vytváří protiinflační rizika,“ dodal zřejmě budoucí guvernér ČNB.
Peníze z nebe – Roklen24.cz https://t.co/7ef7Jcf3aP prostřednictvím @roklen24 @LukasKovanda pic.twitter.com/ygRmAR8PIH
— Roklen24.cz (@roklen24) 24. dubna 2016
