Rýsuje se v Evropě bankovní kolos?

Evropa dlouhodobě soupeří se Spojenými státy, důkazem toho může být i samotná Evropská unie. Pokud bychom se zaměřili na konkrétní sektory, v poslední době napětí bují především v bankovní oblasti, konkrétně v investičním segmentu. Právě tam se začínají objevovat návrhy na vytvoření bankovního kolosu, který by byl schopen efektivně čelit americké konkurenci.

Přesně tento názor zastává i předseda londýnské banky Barclays, John McFarlane. Ten je přesvědčen, že by evropské investiční banky měly zvážit fúzi, která by ve výsledku vedla k vytvoření regionálního „šampióna“, jenž by byl schopen čelit americkým rivalům.

„Pokud chcete vytvořit evropského šampióna investičního bankovnictví, je potřeba zkombinovat investiční oddělení těch největších hráčů. Bude k tomu však zapotřebí politická podpora,“ přepisuje McFarlanova slova server Financial Times. Obavy sektoru pak podtrhl i Frédéric Oudéa, CEO francouzské banky Societe Generale a prezident Evropské bankovní federace. Ten ve svém emailu pro FT jasně zdůraznil podobu současné situace, která vypadá tak, že „robustní americké banky postupně získávají větší podíl na zahraničním trhu a k tomu roste i jejich síla na tom domácím.“

V neprospěch evropských bank pak hovoří i fakt, že evropské regulatorní úřady plánují zavedení daně z finančních transakcí společně s dalšími strukturálními reformami celého sektoru. Ty by měly ve výsledku oddělit retailové bankovnictví od toho investičního, čímž by se měl omezit i rozsah expozice evropských bank na kapitálových trzích. Oudéa považuje tento krok za nerozumný a neférový, jelikož všechny americké banky investující v Londýně budou z tohoto opatření vyčleněny.

Komentáře od obou expertů tak jasně nastiňují rostoucí obavu ohledně budoucnosti evropského bankovního sektoru. Jak se zdá, tak nad evropskými bankami se stahují mračna, což potvrzuje nejen hromadné propouštění, ale i výprodej eurových aktiv s cílem rebalancovat vlastní rozvahu. Dle dat, se kterými pracuje Frédéric Oudéa, se podíl pěti největších amerických bank na celosvětovém trhu zvýšil ze 48 % až na 59 % během posledních pěti let. V případě evropské „top pětky“ se podíl naopak snížil, a to z 35 % na 31 %.

Cesta plná překážek

I přesto, že nápad bankovních fúzí není žádnou novinkou, jeho realizaci brání zavedené požadavky kapitálové přiměřenosti velkých systémově důležitých bank, míní Oudéa. Právě to je hlavní důvod, proč dosud nevznikl evropský bankovní kolos.

Dle McFarlaneho mají sice Američané stále silnou převahu, avšak stále není konec hry. „Pokud celou situaci berou evropští politici vážně, měli by přestat bankám házet klacky pod nohy. Je potřeba jednat. Lídrem mohla být i samotná Barclays, avšak vzhledem k realitě je to pro nás opravdu nemožné,“ popsal situaci šéf banky. „Pokud by tomu prostředí přálo a byl by vytvořen scénář přijatelný pro naše akcionáře, nestavěli bychom se proti možnému spojení investičních bank,“ dodal.

V současnosti se evropský bankovní sektor vyznačuje dvěma aspekty, a to propouštěním a restrukturalizací portfolií. Nově jmenované vedení Deutsche Bank, Credit Suisse a Standard Chartered se chystá propustit tisíce zaměstnanců a zároveň zredukovat expozici v některých oblastech bankovního byznysu. Společnosti tak přesně následují kroky, které již v minulosti učinila Barclays, HSBC, Bank of Scotland či UBS.

Bill Michael, šéf oddělení bank a kapitálových trhů společnosti KPMG, je přesvědčen, že evropská banky teď čelí třem hlavním překážkám, které je nutí redukovat svou činnost.

„Evropské deflační prostředí je signálem, že úrokové sazby budou ještě dlouhou dobu poměrně nízké, což je pro banky špatnou zprávou. Dalším problémem je zátěž v podobě nesplacených dluhů a mimo „jádrových“ aktiv, v jejichž případě bude trvat roky, než se jich banky nadobro zbaví. Pak je tu také regulatorní prostředí, které investičnímu bankovnictví rozhodně nepřeje,“ přepisuje Michaelova slova server CNBC.

Příkladem toho, jak regulace omezuje investiční banky, budiž britská Bank of England. Ta by během čtvrtka měla zveřejnit bližší informace k tomu, jak hodlá oddělit retailové a investiční bankovnictví v případě anglických bank.

 

Newsletter