České soudy jsou důsledné ve vyhošťování nelegálních přistěhovalců. Soudních rozhodnutí řešících imigraci jsou k dnešnímu dni stovky. Co do státní příslušnosti jde nejčastěji o občany Vietnamské republiky, Ukrajiny či afrických států. Vyplývá to z informací firmy Atlas Consulting.
„Nejčastěji se vyskytují případy posuzování skutečné existence rodinného či citového vztahu mezi cizincem a občanem ČR, posouzení reálných hrozeb v zemi původu cizince a míra porušení veřejného pořádku v ČR. Proti nelegální imigraci máme dostatečně účinné zákony,“ uvedla právnička Petra Gříbková za analytiky právních informačních systémů společnosti Atlas Consulting.
Tuzemské soudy neudělují „zelenou kartu“ jen tak někomu. Ve zkoumání práva na pobyt cizince v ČR jsou stejně důsledné jako imigrační úředníci, proslulí například právě díky filmu Zelená karta s Gérardem Depardieu a Andie MacDowellovou.
Brexit a Trump, to je jen začátek. Zaútočí populisté!
Nejvyšší správní soud například vyhostil Vietnamku, která fingovala sňatek s Čechem, přičemž ani jeden z nich nebyl schopen komunikovat s partnerem cizím jazykem. „Tvrdili, že se dorozumívají rukama, přestože je jejich vztah odkázán zejména na telefonní hovory. A žena navíc bariéru v komunikaci hodnotila u déle trvajících vztahů úsměvně jako výhodu,“ dodala Gříbková.
Cizinci si často hledají výmluvu pro nepovolený pobyt v rodinných vazbách. „Občan Vietnamské republiky soudu tvrdil, že se v ČR zdržuje od roku 2008, protože má dvě přítelkyně a momentálně se rozhoduje, kterou si vybere,“ zmínila další kuriózní argumentaci právnička Zuzana Cholastová. Soud ale zjistil, že vztah mezi cizincem a občankou ČR nedosahuje intenzity rodinného vztahu, a muže vyhostil. Pro ochranu proti vyhoštění tak určitě nestačí navázat jen nějaký „citový poměr“ s občanem ČR.
Kam dál, milé Česko? – Roklen24.cz https://t.co/ToG5Oc2uq4 prostřednictvím @roklen24 #V4 pic.twitter.com/hs66eLCbqp
— Roklen24.cz (@roklen24) 6. prosince 2016
Za velmi naivní musela české státní orgány považovat Afričanka z Kamerunu, která uváděla jako důvod nelegálního pobytu strach z ženské obřízky. České úřady ale rychle zjistily, že provádění obřízky je v Kamerunu nepříliš rozšířené. „Ženská obřízka se týká nedospělých dívek, kdežto cizince bylo v době jejího útěku z Kamerunu již 37 let,“ dodala Gříbková.
Nejvyšší správní soud potvrzuje vyhoštění cizinců i tam, kde se cizinec nedopouští kriminality, ale už samotným nelegálním pobytem potvrzuje ignoranci zákonů ČR. Opačný závěr soudu by totiž nutně vedl k tomu, že každý cizinec, který se chová „slušně“ by mohl pobývat na území ČR neomezeně dlouho bez příslušného oprávnění k pobytu.
AI: Nevracejte uprchlíky do Turecka, dohoda je nelegální
Za kuriozitu lze označit případ, kdy soud naopak cizince nevyhostil, přestože ani jeden z nich neměl rodinný vztah s Čechem. Šlo o případ, kdy si Mongolka v ČR našla občana Brazílie, který však již měl na základě původního manželství s Češkou povolení k trvalému pobytu. V době průběhu správního řízení o vyhoštění žena s Brazilcem otěhotněla a následně se jim narodilo dítě. „Soud v tomto případě shledal návrat Mongolky s dítětem (míšencem) a manželem Brazilcem do Mongolska jako nereálný. Podle soudu by šlo o neoprávněný zásah do rodinného života,“ uzavřela Cholastová.
Fond, který drtí většinu ostatních, sází na nejchudší – Roklen24.cz https://t.co/G5cbRVtUww prostřednictvím @roklen24 pic.twitter.com/Rd7byVXWWu
— Roklen24.cz (@roklen24) 27. listopadu 2016
